15. listopadu: Den pohřbu Jana Opletala

Pohřeb, který rozzuřil nacisty. Tak k takovému dochází 15. listopadu 1939, kdy se veřejnost loučí se zastřeleným studentem medicíny Janem Opletalem. Tisíce studentů se zapojují do smutečního průvodu, který se rázem stává další protestní demonstrací. Tento den je tak v rámci české historie nesmazatelně vzdorem proti okupační moci nacistického Německa.

K uvedení celé události do kontextu se musíme vrátit o několik dní zpátky. Konkrétně k datu 28. října 1939. Tehdy se u příležitosti výročí vzniku Československa na řadě míst Protektorátu Čechy a Morava koná dosud největší manifestace proti německé okupaci. Celkem se jí účastní na 100 tisíc lidí. V Praze se davy lidí scházejí u hrobu Neznámého vojína na Staroměstském náměstí a putují k soše svatého Václava na Václavském náměstí. Místa zaplavují květinami. Protestní akce se účastní i Jan Opletal, který je v rámci snahy nacistů o potlačení demonstrace postřelen do břicha. Okamžitě je převezen do nemocnice na Karlově náměstí. Přes veškeré úsilí lékařů ale mladý student po čtrnácti dnech svému zranění podlehne.

Opletal nebyl zcela bezvýznamný student. Podle historiků byl místopředsedou studentské samosprávy na Hlávkových kolejích. Odtud se šířila zpráva, že vyšlo jeho parte. Tisíce studentů se pak 15. listopadu schází u patologického ústavu na Albertově, odkud nesou Opletalovu rakev až na hlavní nádraží. Odtud má jeho tělo putovat k rodičům na jeho rodnou Moravu.

Lidé v průvodu zpívají českou hymnu. Část smutečního průvodu pak pokračuje do centra města. Během toho zpívají písně a vykřikují hesla mířící proti Hitlerově Třetí říši. Německé ozbrojené složky si to ale nenechají líbit. Proti studentům tvrdě zasahují a protestující davy následně rozhánějí.  Po Opletalově pohřbu ale přichází to nejhorší. V noci z 16. na 17. listopadu gestapo společně s německou policií obsazuje vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami. Během této akce zatýká přes 2000 studentů. Zatčení končí ve věznici na Pankráci a v kasárnách na Ruzyni. Tam nacisté popravují devět funkcionářů studentských spolků. Někteří studenti jsou propuštěni. Přes 1260 jich putuje do koncentračního tábora Sachsenhausen.  A protože Hitler ve studentech spatřuje stále velkou hrozbu, tak 17. listopadu vydává další nařízení. Oficiálně po dobu tří let nechává zavřít všechny české vysoké školy. Němci se ale netají tím, že je neplánují otevřít už nikdy. To se později také potvrzuje. K otevření vysokých škol dochází až po skončení druhé světové války. Hitlerovo opatření zasahuje desetitisíce studentů.  Tyto události udělaly ze 17. listopadu svátek studentstva, ale i symbol boje proti útlaku. To se potvrzuje i o 50 let později. Připomínka památky Jana Opletala se totiž stává hnacím motorem ke svržení komunistického režimu. Na význam Jana Opletala nezapomíná ani prezident Václav Havel. Ten jej im memoriam ocenil Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.