Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Najděte si:

Ozvěny minulosti

Youradio Talk

Historie

14. září: Den, kdy přistála první sonda na Měsíci

Play

Poslechněte si podcast

14. 9. 2021

3 min

O epizodě podcastu

Datum 14. září je významným datem pro kosmonautiku. V tento den v roce 1959 dopadla na Měsíci sovětská sonda Luna 2. Stala se prvním objektem vyrobeným rukou člověka, který dosáhl povrchu Měsíce.

Luna 2 odstartovala 12. září 1959 z kosmodromu Bajkonur. Po startu a nabrání únikové rychlosti se oddělila od třetího stupně raketového nosiče, který podobně jako sonda měl dopadnout na povrch Měsíce. Během letu k Měsíci proběhl na palubě sondy pokus na hledání plynu ve volném prostoru. Ve vzdálenosti 140 000 km od Země bylo vypuštěno 10 kg sodíku. Vzniklý oblak byl pozorován i v ČSSR.

Po 33,5 hodinách letu náhle ustal radiový signál přicházející ze sondy, což značilo, že sonda se úspěšně zaryla do měsíčního povrchu rychlostí 3,3 km/s. Místo dopadu bylo západně od Mare Serenitatis v oblasti Moře dešťů (Mare Imbrium).

Luna 2 tak byla tak narozdíl od své předchdkyně, Luny 1 úspěšná. Luna 1 byla také kosmickou sondou Sovětského svazu. A také měla za cíl dosáhnout povrchu Měsíce. Tento cíl však nebyl naplněn. Luna 1 odstartovala z sovětského kosmodromu Bajkonur 2. ledna 1959. Byla sice zacílena tak, aby dopadla na povrch Měsíce, jenže měla větší než plánovanou rychlost a tak Měsíc po 34 hodinách letu minula o 6700 km od jeho středu. Byla ale prvním objektem ze Země, který překonal druhou kosmickou rychlost (11,4 km/s).

Podobně jako Luna 1 měřila i Luna 2 intenzitu kosmického záření, jeho složení, zkoumala těžká jádra v kosmickém prostoru, hustotu atmosféry, plynnou složku meziplanetárního prostoru, mikrometeority, magnetické pole Země i Měsíce. Všechny tyto údaje předávala až do svého dopadu na měsíční povrch řídícímu středisku. Během svého pádu sonda odvysílala snímky přibližující se měsíční krajiny.

Podle některých zdrojů měla sonda Luna 2 původně dopravit na povrch Měsíce nukleární nálož, která měla vybuchnout. Sovětský svaz chtěl takto demonstrovat svou vojenskou sílu, ale nakonec od záměru upustil z obavy, že v případě havárie nosné rakety a jejího dopadu mimo území SSSR by se nálož mohla dostat do nepovolaných rukou.

O několik týdnů později se k Měsíci vydala další sovětská sonda. Jmenovala se Luna 3 a byla vybavena kamerami. Technika nezklamala a do vesmírného střediska se podařilo odeslat několik použitelných snímků. Nepatřily sice mezi nejkvalitnější, ovšem jejich význam byl nesmírný. Američané, kteří se Sovětským svazem tou dobou ve věci kosmického výzkumu poněkud ztráceli krok, se úspěchu dočkali až po několika letech. Trápila je řada poruch a nezdařilých pokusů. Nakonec slavili až 31. července roku 1964, kdy měsíčního povrchu dosáhla sonda Ranger 7.


Popis podcastu

Historické momenty, objevy, katastrofy. Ozvěny minulosti připomínají každý den jedno slavné výročí.