13. prosince: Den, kdy se narodil hudebník Radim Hladík

Už jako patnáctiletý hrál na kytaru ve známé skupině Komety. První profesionální angažmá dostal v roce 1964 v klubu Olympik. Současně začal studovat na pražské konzervatoři u Milana Zelenky. Konzervatoř však stejně jako předtím gymnázium nedokončil.

Do historie českého bigbítu se zapsal již ve druhé polovině šedesátých let jako člen legendárních Matadors. Ti se stali brzy nejlepší českou rhythm and bluesovou kapelou, a to i díky východoněmeckému technickému vybavení, podle jehož značky získali i svůj název.

Sehraná kapela měla kromě dvojice vokalistů Vladimír Mišík - Karel Kahovec v rukávu další velký trumf a tím byl Radim Hladík, který se stal všeobecně uznávaným králem elektrické kytary a také inovátorem. Když poprvé v Čechách využil takzvaná kvákadla, sklízel němý úžas posluchačů. Kvákadlo odposlouchal od Jimiho Hendrixe. Pak měl to štěstí, že mu ho přivezli kamarádi z jedné švýcarské kapely, se kterou tu hráli. To bylo v roce 1967. Samotný český název „kvákadlo" vymyslel sám Radim Hladík.

Hladík, který byl zpočátku ovlivněn zahraničními vzory, se postupně propracoval k vlastní tvorbě. Tehdy si vytvořil takovou sebeobranu. Došlo mu, že každý z nás je originál a on nikdy nemůže být jako Carlos Santana nebo Eric Clapton. A oni zase nemohou být jím. Snažil se minimálně kopírovat a možná i tím se mu povedlo, že se stal čitelným. Jak sám říkal – zvuk každého elektrického kytaristy vzniká v hlavě a přes prsty jde ven. Aparatura pak slouží jenom k tomu, aby zesílila a umožnila myšlence vyjít z hlavy. Hraní je ale také fyzická záležitost. Po koncertě ho vždycky bolely celé ruce. Přesto o ně nijak zvlášť nedbal. Nebál se pracovat s cirkulárkou, před Vánoci pravidelně vymalovával celý byt a rád sekal trávu.

V roce 1968, po rozpadu Matadors, se stal Hladík jedním ze zakládajících, a nakonec i stálých členů kapely Blue Effect. Mezi zakládající členy se řadí Jiří Kozel, zpěvák Vladimír Mišík a bubeník Vlado Čech. Krátce poté se k nim připojili Radim Hladík a Miloš Svoboda. Z nápadu Vladimíra Mišíka na název kapely vzešel The Special Blue Effect. Zanedlouho byl zkrácen na The Blue Effect. Název kapely odkazoval na modrou knížku – tedy potvrzení o zproštění povinné vojenské služby u většiny členů kapely. V podstatě to byla podmínka pro hraní v kapele, kterou později jako první narušil Lešek Semelka.

Ale zpátky do roku 1968. Už v prosinci, na 2. československém beatovém festivalu v pražské Lucerně, získala kapela řadu cen – mezi nimi objev roku, kapela sezony, Hladík se stal hudebníkem sezony, cenu získala i skladba Slunečný hrob, kterou napsal a v kapele zpíval Vladimír Mišík tehdy s anglickým textem Jiřího Smetany a názvem Sunny Grave. První vydání se vyprodalo, a připravilo se druhé. Těsně před tím se upálil Jan Palach. Na obal proto připsali, že mu desku věnují in memoriam, a tím písni podepsali ortel smrti. Nehrála se až do revoluce. V roce 1999 ji Jan Hřebejk použil jako ústřední melodii v komedii Pelíšky.

Blue Effect se stal trnem v oku totalitní moci, a tak musel několikrát měnit název do podob Modrý efekt nebo M. Efekt. Nic se ovšem neměnilo na hudební vynalézavosti kapely, která prostřídala hodně hráčů a jen Radim Hladík zůstával.

Po roce 1989 Blue Effect svou činnost utlumil. Hladík produkoval desky s o generaci mladšími kapelami, psal hudbu k filmům a divadelním inscenacím. Občas si zahrál v akustickém duu s Jaroslavem Hutkou či s Dášou Andrtovou. Rád se řídil krédem, že nechce být milionář. Proto prý mohl pracovat na projektech, které ho bavily, z čehož vyplývala především svoboda.

V roce 2004 společně s muzikanty mladšími o několik generací Hladík kapelu Blue Effect obnovil. O dva roky později pak vstoupil do Síně slávy hudebních cen Anděl jako první ryzí instrumentalista. Tehdy byl rád, že se tam nedostal in memoriam.

Poslední koncert s Blue Effectem odehrál na Střeleckém ostrově 13. září 2016 a následně vystupování přerušil. Od srpna téhož roku byl v registru pro transplantaci plic v důsledku zhoršující se idiopatické plicní fibrózy, jíž trpěl několik let. Na následky nemoci zemřel 4. prosince 2016 ve věku 69 let.

Dva roky po jeho smrti vyšly jeho nahrávky z let 1969-2018 ve speciálním boxu 4 CD s názvem Má hra. O výběr nahrávek z různých známých i méně známých projektů se postarali manželka Zlata Hladíková a syn Radim Hladík ml. s dcerou Lucií Hladíkovou a editorem Karlem Denišem. Vzpomínkový 4CD box byl pokřtěn 2. prosince roku 2018 v divadle Archa na dvou koncertech, kterých se zúčastnili David Koller a Michal Dvořák z Lucie, Michal Malátný a František Táborský z Chinaski, Michal Prokop nebo Hladíkovi spoluhráči z Matadors a původního Blue Effectu, jako Viktor Sodoma, Karel Kahovec nebo Jiří Kozel.