12. září: Den, kdy odstartovala Luna 16

12. září patří výročí vynesení sovětské sondy Luna 16 do vesmíru. Její cíl? Doletět na povrch Měsíce a získat vzorky hornin, které poslouží k následnému výzkumu.

Píše se rok 1970 a Spojené státy už nějakou dobu vedou se Sovětským svazem válku o vesmírná prvenství. Sověti už vyslali do vesmíru prvního živého tvora - psa Laiku – i prvního kosmonauta Jurije Gagarina. Do centra pozornosti vesmírných objevovatelů se nyní dostává Měsíc. V tomto směru Kreml ale značně zaostává. Už je to rok, co se američtí kosmonauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin jako vůbec první lidé procházeli na povrchu Měsíce. Sověti ale také touží získat něco hmatatelného z jediné přirozené družice Země.

To má zaručit automatická sonda Luna s pořadovým číslem 16. Patří totiž do programu na prozkoumání Měsíce, který už v Sovětském svazu běží 11. rokem. Její předchůdkyně, Luna 15 představovala symbol ruského neúspěchu v sovětském boji s Američany o to, kdo první pokoří Měsíc. Při pokusu o přistání na Měsíci se totiž zřítila. Starší sestra tak měla být po této hořké porážce náplastí. 12. září byl pro sondu Luna 16 dnem D. Na svou jedenáctidenní misi odstartovala z kosmodronu Bajkonur.

Všechno šlo hladce. Během letu k Měsíci došlo pouze k jedné korekci trajektorie sondy. Do oběžné dráhy Měsíce sonda vstoupila čtyři dny po startu a na jeho povrchu přistála 20. září v oblasti takzvaného Moře hojnosti. Okamžitě po příletu začala speciální vrtačka pracovat a ještě před ránem odvrtala horninu. Poté odebraný vzorek dopravila do sondy. Ta se následně odlepila od měsíce a vyrazila zpět k Zemi. Sonda přistála 24. září na území Kazachstánu, 80 kilometrů jihozápadně od Džezkazganu. Pro Sovětský svaz představovalo přistání Luny 16 velký úspěch. Na povrch Měsíce se totiž dostalo první autonomní vozítko a ještě ke všemu se se vzorky vrátilo domů.

Nemělo by se zapomínat ani na to, že měsíční vzorky ze sondy Luna 16 zkoumali i českoslovenští vědci. Československá akademie věd totiž získala od Sovětského svazu 1,07 gramu horniny. Výzkum měsíčních hornin na našem území má dokonce delší tradici. Skupina kolem vědce Miloslava Vobeckého analyzovala vzorky, které přivezly Američané z letů Apolla 11 a 12. Ty se podařilo vědcům rozdělit na jednotlivé minerálové vzorky.

Měsíc je dodnes předmětem zkoumání světových vědců. Zajímavostí je, že původně měl Sovětům a Američanům posloužit jako demonstrace jejich síly. Obě mocnosti totiž původně uvažovali nad vynesením jaderné zbraně na oběžnou dráhu. Následně ji chtěli vyslat směrem k Měsíci. K tomuto plánu naštěstí nedošlo a obě země se zaměřily na výzkum.