12. květen - Den, kdy Pražany naposledy svezla koněspřežná tramvaj

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody 12. květen - Den, kdy Pražany naposledy svezla koněspřežná tramvaj

Ozvěny minulosti

Youradio Talk

Historie

12. květen - Den, kdy Pražany naposledy svezla koněspřežná tramvaj

Obrázek epizody 12. květen - Den, kdy Pražany naposledy svezla koněspřežná tramvaj

Poslechněte si podcast

12. 5. 2021

4 min

O epizodě podcastu

12. květen roku 1905 je posledním dnem, kdy Pražany po městě vozila koněspřežná tramvaj. Coby nejdostupnější dopravní prostředek obsluhovala centrum města 25 let, než ji na sklonku 19. století začala postupně vytlačovat Křižíkova elektrická tramvaj.

Provozovatelem kolejové pouliční dráhy tažené koňmi byla soukromá belgická firma – Akciová společnost Pražské tramwaye. Její éru odstartoval belgický průmyslník Édouard Otlet dne 23. září 1875. Firma začínala se 32 zaměstnanci, první trasu obsluhovalo 10 vozů a 32 koní. V roce 1892 už její provoz zajišťovalo 281 lidí.

Koněspřežné tramvaje jezdily na šesti linkách o celkové délce 18,5 km. Nejdelší tratí byla v roce 1892 trasa z Karlína na Malou Stranu, měřila necelých 5 km, bylo na ní 15 stanic a další tři zastávky. Linka za rok přepravila více jak 2 miliony  cestujících. Druhá, jen o něco kratší linka - měřila 4,3 desetiny kilometru, a vedla ze Smíchovského nádraží do Jezdecké ulice (dnešní Havlíčkova). Nacházelo se zde 12 stanic a čtyři zastávky, a svezlo se s ní přes jeden a půl miliónu cestujících. Pražané a návštěvníci hlavního města mohli využít i spojení mezi Žižkovem a Křížovnickým náměstím (3,4 km), Královskými Vinohrady a Josefským náměstím (2 km) a Josefským náměstím a Bubenečskou oborou (2,8 km). Nejkratší linka o délce 1,1 kilometru s pěti stanicemi a jednou zastávkou vedla ze Smíchova (Plzeňská silnice) do Chotkovy ulice.

Tramvaje jezdily od 6.30 do 22.00 hodin v intervalu sedm minut, průměrnou rychlostí 8 km za hodinu. Vozy nebyly číslované, odlišovaly se barevným symbolem ve speciálním kruhovém reflektoru, barvou tabule s názvem konečné stanice a také barvou jízdenek. 

Koněspřežná tramvaj se v době svého rozmachu těšila vysoké popularitě. Ne každý však koňce, jak se jí také říkalo, fandil. Pro majitele dostavníků, fiakrů, hostinských omnibusů a povozů byla koňka konkurentem, který je nepřímo likvidoval, a tak často úmyslně blokovali koleje, aby způsobili zpoždění a poškodili tím provozovatele. Přestože Otletova společnost zdokonalovala vozový park a měnila dřevěné jednokolejky za železné dvoukolejky, přestávalo se jí dařit. Stále častěji se zaplétala do soudních sporů s městem, nejen kvůli přednostnímu právu na stavbu tratí, ale i z důvodu zhoršující se infrastruktury. 

Konec se přiblížil v roce 1896, kdy František Křižík zahájil provoz své elektrické tramvaje do Libně a Vysočan. V letech 1898 až 1905 byla koňka přebudována na elektrickou a sloučena do jedné sítě s elektrickými dráhami v pražské aglomeraci.

Současná pražská tramvajová síť má cca 148 km a patří mezi nejrozsáhlejší v Evropě. Říká se, že kdybyste z ulic města vzali všechny kolejnice a poskládali je rovně za sebou směrem na sever, dojeli byste po nich až do Drážďan. Tramvají využije v běžném provozu více jak milion dvě stě tisíc cestujících denně, což z ní dělá hned po metru druhou nejvytíženější hromadnou dopravu ve městě. 

 


Popis podcastu