11. března: Den teroristických útoků v Madridu

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody 11. března: Den teroristických útoků v Madridu

Ozvěny minulosti

YRN

Historie

11. března: Den teroristických útoků v Madridu

Obrázek epizody 11. března: Den teroristických útoků v Madridu

Poslechněte si podcast

11. 3. 2021

3 min

O epizodě podcastu

Na ranní špičku v den 11. března 2004 Španělsko jen tak nezapomene. V tento den totiž země zažila nejhorší teroristický útok ve svých dějinách. Terčem jsou přeplněné příměstské vlaky, kterými cestují do Madridu za prací tisíce lidí. K útokům dochází ve čtyřech vlacích na třech madridských stanicích Atocha, El Pozo a Santa Eugenia. V jejich důsledku umírá 191 lidí. Více než 1824 osob je zraněno.

Na ranní špičku v den 11. března 2004 Španělsko jen tak nezapomene. V tento den totiž země zažila nejhorší teroristický útok ve svých dějinách. Terčem jsou přeplněné příměstské vlaky, kterými cestují do Madridu za prací tisíce lidí. K útokům dochází ve čtyřech vlacích na třech madridských stanicích Atocha, El Pozo a Santa Eugenia. V jejich důsledku umírá 191 lidí. Více než 1824 osob je zraněno. 

 

K tomu, aby se život obyvatel Madridu převrátil naruby stačily pouhé tři minuty. V tomto rozmezí explodovaly bomby umístěné ve čtyřech vlacích. Tři z nich vyjely do hlavního města z nádraží Alcalá de Henares , čtvrtý z Guadalajary. Explodovalo celkem deset bomb, které byly umístěny v batozích. Teroristé je odpálili mobilními telefony. Zbývající tři bomby se podařilo pyrotechnikům zneškodnit.

 

V Madridu propukl chaos. Lidé křičeli a utíkali dál od míst výbuchu. Před vlakovým nádražím Atocha vznikla polní nemocnice, kam zdravotníci přinášeli raněné. Úřady vyzývaly lidi, aby v nemocnicích darovali krev. Lidé na ulicích hledali své příbuzné.

 

K útokům došlo těsně před parlamentními volbami. Španělská vláda Josého Maríi Aznara tak zprvu přisuzovala vinu baskické separatistické organizaci ETA. Ještě v den útoku tak prosadila v Radě bezpečnosti OSN rezoluci, která odsoudila organizaci jako pachatele útoku. Přesto se ale už zpočátku ozývaly pochybnosti o tom, že za tragédií stojí baskičtí separatisté.

 

Španělská policie ihned po útocích spustila rozsáhlé pátrání. Ve následující den našla vůz se sedmi rozbuškami a arabskou nahrávkou. Na ní byly zaznamenané verše koránu. K odpovědnosti za útok se následně přihlásila Brigáda mučedníka Abú Háfiz Masrího, která svůj čin uskutečnila pod jménem al-Káidy. Islamisté se útokem Španělsku podle ní pomstili za angažmá v irácké válce. 

 

Po dvou dnech od teroristického útoku tak došlo k zatčení prvních podezřelých. Mezi nimi figurovali tři Maročané a dva Indové. Měli se provinit paděláním SIM karty do mobilního telefonu, který byl v batohu společně s nevybuchlým dynamitem. Batoh představoval pro policii další důležitou indicii. Díky němu se dostali k dalším strůjcům útoku.

 

Klíčovým objevem je ale dům u obce Chinchón. Z tohoto místa teroristé pomocí mobilních telefonů bomby aktivovali. Policisté zde nalezli roznětky a části dynamitu, sejmuli i otisky prstů dalších dvou podezřelých.

 

Během zátahu na teroristický úkryt na předměstí Madridu ale sedm teroristů spáchalo sebevraždu. Mezi nimi byl i pravděpodobný strůjce Maročan Džamál Ahmidam. V říjnu 2007 si tak 21 z 28 obviněných vyslechlo mnohatisícileté tresty. Odpykají si však "pouze" čtyřicet let, což je nejvyšší možný trest, který španělské právo povoluje.

Popis podcastu