10. duben: Den, kdy se rozpadli Beatles

Počátky fenoménu Beatles nás zavedou zpět do anglického Liverpoolu roku 1957. V tomto roce se John Lennon s McCartneyem sešli v kapele The Quarrymen. O rok později je doplnil na kytaru George Harrison. K triu se přidali ještě další členové, kytarista Stuart Sutcliffe, bubeník Pete Best a posléze v roce 1960 vznikl i název The Beatles.

Po prvních koncertech v Anglii i Evropě prošla kapela personálními změnami a v srpnu 1962 doplnil Johna, Paula a George bubeník Ringo Starr. Beatles pak vyměnili své kožené bundy za na míru šité obleky a se svými tradičními účesy “beatle look” začali tvořili jednu velkou hudební éru.

Beatles se svými skladbami ovládli hitparády jak v Evropě, tak i ve Spojených státech. Popularita ale začala přestupovat do mánie. Celosvětová turné s sebou přinášela obléhání hotelů i davová šílenství. Ta dosahovala takových rozměrů, že se samotní hudebnci na koncertech navzájem ani neslyšeli. Z toho důvodu se 22. srpna 1966 rozhodli v San Francisku uskutečnit svůj poslední živý koncert.

Nakonec se ale i přes celosvětový úspěch nejslavnější liverpoolská čtveřice rozpadla. Mnozí lidé označují jako důvod konce - lásku mezi Johnem Lennonem a Yoko Ono. Příčiny byly zakořeněny ale mnohem hlouběji a to v hlavách Johna Lennona a Paula McCartneyho. Rozepře byly tak zásadní, že to začalo otřásat i jejich dlouhodobým přátelstvím. Lennon se navíc nechtěl omezovat pouze na Beatles a uvažoval nad svou vlastní dráhou. McCartney se naopak chtěl vrátit k živým koncertům. Zbylým členům dokonce navrhoval, aby se vystoupení zhostili klidně v přestrojení a pod jiným názvem.

Musel se tak sjednat kompropis. Beatles se nakonec domluvili na zfilmování dokumentárního filmu mapujícího natáčení nového alba. Dokument s označením "Let it be" měl vyvrcholit živým koncertem.

S natáčením se začalo 2. ledna 1969. Ve stejném roce do skupiny přibyla další třaskavá příměs - a to v podobě nového manažera Allena Kleina. I přes McCartneyho nechuť jej k Beatles přivedl John Lennon. Jeho zášť vůči němu se dál a dál prohlubovala. Rozčílilo ho, že oslovil amerického hudebního producenta Phila Spectora, který provedl změny v nahrávkách pro Let it Be. Klein navíc přesvědčoval firmu EMI k odložení vydání první McCartneyho sólové skladby. Důsledkem toho se rozhořela soudní bitva a mezi Lennonem a McCartneyem vzplanul neuhasitelný požár.

To už vrcholilo natáčení samotného dokumentu, který rozpolcenost ve skupině jenom podtrhoval. Na spadnutí byl i plánovaný živý koncert. Hudební skupina z Liverpoolu jej uskutečnila na střeše londýnského nahrávacího studia Apple 30. ledna 1969. Vystoupení nebylo předem oznámeno, i přesto se ale dostalo k mnoho lidem a okolí budovy tak zaplavily stovky fanoušků. Dorazit musela policie. Úředníci z okolních kanceláří si totiž stěžovali na rušení klidu. Strážci zákona tak koncert, který doprovázel legendární klavírista Billy Preston, přerušila. Krátce poté, 10. dubna 1970, McCartney oznámil opuštění Beatles. Kapela se poté definitivně rozpadla.