1. září - Den, kdy začala 2. světová válka

Německý útok tehdy proběhl ve tři čtvrtě na pět ráno, a byl reakcí na na údajné přepadení německého vysílače v Hlivicích - ve skutečnosti se však jednalo o příslušníky německé zpravodajské služby, kteří byli převlečeni do polských uniforem. Tímto okamžikem tedy Německo začalo se svojí bleskovou válkou, rychlým tažením proti Polsku podle plánu Fall Weiß.

Francie a Spojené království se tentokrát neuchýlily k pouhým formálním protestům, jako tomu bylo v případě obsazení Československa, ale 3. září 1939 vypověděly Německu válku. Francouzská armáda obsadila opevnění na hranicích s Německem, tzv. Maginotovu linii, a britská armáda vyslala na kontinent k podpoře Francie expediční sbor. Spojenci se rovněž rozhodli k blokádě Německa. Neodhodlali se však k žádným významějším ofenzivním krokům na pomoc bojujícímu Polsku. Jejich činnost měla spíše propagandistický než vojenský charakter. Důvodů pro takový postup bylo více. Hlavním problémem byla nepřipravenost na válku, a také to, že neměli plány pro ofenzivní vedení války. Jejich představitelé stále pošetile doufali, že přimějí Němce k dohodě.

3x Část polského území obsazeného německou armádou byla připojena přímo k Říši a na zbytku byl vytvořen tzv. Generální gouvernement. 17. září 1939 zaútočil na Polsko z východu Sovětský svaz. Německá a sovětská invaze do Polska skončila 6. října rozdělením území Polska mezi Německo a Sovětský svaz na základě Německo-sovětské smlouvy o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie uzavřené v Moskvě mezi Třetí říší a SSSR po kapitulaci Polska 28. září 1939. Smlouva je také známa jako druhý pakt Ribbentrop – Molotov, protože byla podepsána jako první pakt německým ministrem zahraničí Joachimem von Ribbentropem a sovětským ministrem zahraničí Vjačeslavem Molotovem.

Pro dokreslení historických souvislostí je správné dokreslit, že už měsíce a týdny před německým útokem na Polsko zuřila nacistická propagandistická kampaň mající očernit Poláky před světovou veřejností. Rušno bylo i na diplomatickém poli. Německo uzavřelo 23. srpna 1939 pakt o neútočení se Sovětským svazem a v tajném dodatku si obě země rozdělily sféry vlivu ve východní Evropě.

Ten samý den bylo rozhodnuto o napadení Polska, které mělo podle původních plánů začít 26. srpna. Dne 25. srpna ovšem německého diktátora zastihla Mussoliniho zpráva, že Itálie není připravena na válku, ve stejný den navíc uzavřela Velká Británie vojenské spojenectví s Polskem. Hitler znejistěl a odložil útok právě na 1. září 1939. V následujících dnech ale nabyl přesvědčení, že západní spojenci Německu válku nevyhlásí, a i kdyby ano, tak budou ochotni ke kompromisu vyhovující Německu po polské porážce. Dal proto k invazi zelenou.

V následujících letech se potom válka rozhořela nejen v Evropě, ale po celém světě. Konec druhé světové války v Evropě nastal až 8. května 1945 kapitulací Německa. Za definitivní konec celosvětového konfliktu, který dohromady měl více než 72 milionů obětí, je pak považována kapitulace Japonska 2. září, k níž došlo po svržení amerických atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki.