1. ledna: Den, kdy začala platit evropská měna Euro

První leden je důležitým datem i pro společnou evropskou měnu - euro.

O vytvoření hospodářské a měnové unie (HMU) se v Evropě hovořilo již od konce 60. let minulého století. Fungování HMU spočívá v koordinaci hospodářských a fiskálních politik, společné měnové politice a existenci společné měny – eura.

Nicméně než došlo k přijetí eura, musely se překonat mnohé politické a hospodářské překážky: Někdy šlo o nedostatečné politické odhodlání euro zavést, jindy se vyskytly rozpory ohledně hospodářských priorit či došlo k otřesům na mezinárodních trzích. Všechny tyto překážky bylo nutné překonat, aby se v realizaci hospodářské a měnové unie dosáhlo nějakého pokroku.

Datum prvního ledna je pro euro důležité hned dvakrát.

Vrcholné zasedání Evropské unie v Madridu v prosinci 1995 rozhodlo o jménu nové měny (euro) a právě na 1. leden, tehdy roku 1999, stanovilo start třetí etapy Hospodářské a měnové unie.

Třetí etapa probíhala ve dvou fázích. V letech 1999-2001 existovala jednotná měna pouze v bezhotovostní podobě na účtech. Ostrý start nové evropské měny určily členské státy na 1. leden 2002.

Přechod na hotovostní euro v roce 2002 se zapsal do dějin Evropy a byl velkým technickým úspěchem. Eurobankovky a euromince byly uvedeny do oběhu ve dvanácti zemích s celkem 308 miliony obyvatel. Jednalo se o největší dosavadní výměnu zákonného platidla na světě a vedle bankovního sektoru do ní byli zapojeni i například přepravci cenných zásilek, obchodníci, výrobci přístrojů pro příjem a výdej peněz a samozřejmě i veřejnost.

Při přípravách nebylo nic ponecháno náhodě. Hotovost v eurech dostávaly banky a obchodníci od září 2001, aby se předešlo jejímu nedostatku. V prvních dnech roku 2002 tak byla hotovost široce dostupná ve všech sektorech. K 3. lednu vydávalo eurobankovky 96 % všech peněžních automatů v eurozóně. Už týden po uvedení eura do oběhu se v eurech vypořádávala více než polovina hotovostních transakcí.

1. ledna 2002 se bankovky a mince v euru se stávají oficiálním platidlem ve 12 zemích EU. V lednu a únoru koexistovaly národní měny a eura, k 28. únoru 2002 byla platnost většiny národních měn ukončena. .

Postupem času se ke 12 členským státům EU, kde se začalo platit eurem, přidávaly další. 1. ledna 2007 se euro se stává oficiálním platidlem ve 13. zemi EU - na Slovinsku. O rok později se přidávají Kypr a Malta. Od roku 2009 je euro zavedeno jako oficiální platidlo na Slovensku. O dva roky později euro přijali v Estonsku, od roku 2014 jím platí Lotyši, o rok později se přidala i Litva. V současné době je euro (€) oficiální měnou v 19 z 27 členských států EU.

Chce-li být některý stát Unie členem eurozóny, musí splnit tzv. „konvergenční kritéria“. Jedná se o ekonomické a právní podmínky, které byly v roce 1992 dohodnuty v Maastrichtské smlouvě a jsou známy rovněž jako „maastrichtská kritéria“. V Maastrichtské smlouvě není přesně stanoveno, kdy má který stát euro přijmout. Záleží tedy na každém z nich, aby si vypracoval svou vlastní strategii, která mu dopomůže uvedené podmínky splnit a euro přijmout. Často je přijetí eura odkázáno také na politickou shodu v dané zemi.

Euro lze vnímat jako nejhmatatelnější symbol evropské integrace: ve svém každodenním životě ho používá více než 340 milionů lidí. Euro je tak druhou nejpoužívanější měnou na celém světě.