1. dubna: Den, kdy došlo k první legalizaci eutanazie

První duben máme všichni spojený s aprílovými žerty. Paradoxně je ale tento den výročím pro velmi vážný milník. V tento den roku 2002 došlo totiž v Nizozemsku k legalizaci eutanazie. Lidé čelící nevyléčitelným nemocem nebo trpících nepředstavitelnými bolestmi dostali díky tomu možnost takzvané "milosrdné smrti". Eutanazie má ale i řadu odpůrců, kteří se například obávají jejího zneužití.

Pojem eutanazie pochází z řečtiny a je složena ze dvou slov.  Prvním slovem je "eu, což znamená dobrý. A "thanos" – v překladu smrt. Toto slovní spojení vymyslel spisovatel Francis Bacon.

Eutanazii používali už starověcí Řekové a Římané. Pozitivně se k ní stavěli například Sokrates nebo Platón. Na druhé straně ji odsuzoval samotný zakladatel medicíny Hippokrates. Ve středověku se proti eutanazii zase striktně stavila církev. A od té doby vlastně nepřipadala v úvahu. Návrat eutanazie mohla předznamenat druhá polovina 18. století, kdy se začal využívat morfin, který pomáhal ulevit od nepředstavitelné bolesti.

První aktivisté bojující za uzákonění eutanazie se pak začali ozývat počátkem 19. století ve Spojených státech amerických. Jejich úsilí ale bylo tehdy ještě marné. Přesto pravděpodobně docházelo k eutanaziím v prominentních kruzích. Dočkal se jí ve 30. letech 20. století údajně britský král Jiří V., kterému lékař podal smrtící dávku morfia a kokainu. Veřejnost se tuto skutečnost ale neměla dozvědět.

Až v roce 2002 si eutanazie našla místo v legislativě. Jako první ji schválilo Nizozemsko. Podle zákona tak není možné trestat lékaře za to, když podá pomocnou ruku pacientovi, který prožívá nepředstavitelné utrpení, které je neodvratné. A to buď fyzické, nebo i psychické. Rozhodnutí ale musí učinit pacient za plného vědomí. Případ navíc musí posoudit dva lékaři. Eutanazie se provádí pomocí injekce s tlumící látkou. Pomocí ní člověk ztratí vědomí. Následně dojde k zastavení srdce.

Nizozemsko navíc není jediné, kde je umožněn dobrovolný odchod ze života. Milosrdnou smrt umožňuje i Švýcarsko. Zde se ale neprovádí eutanazie. Od roku 1942 je zde možnost takzvané asistované sebevraždy. Smrtící látku tak připraví lékař, pak je ale už na samotném pacientovi, aby ji vypil.

Švýcarsko nabízí další výhodu. O asistovanou sebevraždu se mohou ucházet i cizinci. K dispozici jim pak je několik specializovaných klinik.

Ke státům, ve kterých je legalizovaná dobrovolná smrt, se později zařadily i Rakousko, Belgie, Lucembursko, Velká Británie, a Kolumbie. Ve výjimečných případech povoluje eutanazii i Německo. V Austrálii, Švédsku a ve Spojených státech je povolena asistovaná sebevražda. Konkrétně ji pak schvalují Oregon, Montana, Washington, Vermont a Californie.