Nabarvené ptáče je filmový waterboarding režnou: drsný, ale i monotónní

Když Václav Marhoul uvedl v roce 2008 svůj Tobruk, bylo to pro mnohé překvapení. Tohle je opravdu film téhož režiséra, který se ve svém loučení se sklepáckými lety v Mazaném Filipovi nemohl rozhodnout, zda točí Limonádového Joea, anebo Žhavé výstřely? Tobruk byl po rozdováděné komedii filmem až kontrastně soustředěným, a taky to byl film docela nemilosrdný. Právě v té době zahořel Marhoul pro román Nabarvené ptáče, jehož adaptace se jedenáct let poté dostává do českých kin.