Americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se minulý týden setkali v jihokorejském Pusanu. Bylo to jejich první osobní jednání od vypuknutí nové fáze obchodní války, kterou Trump letos rozdmýchal. Trump schůzku po návratu na palubu Air Force One označil za „úžasnou“.
Zajímalo mě, jak se o setkání dvou hlavních světových mocností mluví v Číně – a jaký význam mu přisuzují lidé, kteří dění na čínském trhu sledují zblízka. Na analýzu jsem se proto zeptal znalce čínského prostředí, ekonoma, překladatele a tradera Dana Vořechovského , spolumoderátora podcastu Růžička & Vořechovský, který stejně jako podcast Klub rváčů vzniká na platformě Klubovna.
🇨🇳🇺🇸 Rok klidu, ne míru
Páteční summit přinesl soubor dočasných uvolnění a signál de-eskalace, ale ne systémovou dohodu. Každá strana výsledek prezentuje po svém. „Každá strana si odnesla něco, co může prodat doma, ale pod povrchem zůstává všechno při starém,“ zazní v podcastu.
Podle The Guardian Trump po schůzce oznámil, že čínský prezident přislíbil „velmi tvrdě“ pracovat na omezení výroby fentanylu, syntetické drogy, která stojí za prudkým nárůstem úmrtí v USA. Washington výměnou sníží cla uvalená kvůli fentanylu z 20 % na 10 %, čímž se celková průměrná cla na čínské zboží sníží zhruba z 57 % na 47 %.
V Číně se vyrábějí chemické prekurzory fentanylu, které končí v Mexiku a odtud proudí přes kartely do USA. Čína by mohla dohlížet na to, kdo chemikálie odebírá, a zda nejdou do rukou drogových kartelů.
Z amerického pohledu může jít o gesto Číňanů směrem k Bílému domu, z čínské strany zase vstřícnost, která nic nestojí. Obě strany si mohou odškrtnout politický úspěch.
⚙️ Vzácné zeminy: páka, které se Čína nevzdá
Druhým bodem byla dohoda o vývozu vzácných zemin (rare earths). Čína přislíbila pozastavit nová exportní omezení na pět prvků, vyhlášená 9. října. Starší restrikce z jara ale zůstávají v platnosti.
„Když Trump říká, že otázka vzácných zemin byla vyřešena, není to pravda,“ říká Dan Vořechovský. „Číňané by museli spadnout na hlavu, aby se téhle páky vzdali. Mají v tom naprostou dominanci a tu si nechají.“
Vzácné zeminy nejsou vzácné výskytem, ale koncentrací a složitostí separace. Čína má monopol nejen na těžbu, ale hlavně na zpracování a výrobu finálních komponentů – magnetů, senzorů či polovodičových materiálů. Bez nich by nefungovaly elektromobily, baterie ani zbraňové systémy.
„Číňané mají vzácné zeminy, Američané mají čipy. Obě páky na sebe narážejí a žádná z nich se vzdát nechce.“
🌱 Soja: symbol, ne zlom
Třetím bodem je obnovení nákupů amerických zemědělských produktů, především soji. Pro Trumpa politicky důležité, protože farmářské státy tvoří jeho voličské jádro.
„Čína potvrdila, že nákupy obnoví, ale neřekla v jakém objemu,“ upozorňuje Vořechovský. „Od května nenakupují vůbec nic. Mezitím přesměrovali kontrakty do Brazílie a Argentiny – tamní soja má vyšší obsah bílkovin a často i lepší cenu. Návrat k americké soje nebude samozřejmý.“
Ve skutečnosti tak jde o politické gesto, ne o obrat trendu. Pro Bílý dům symbol úspěchu, pro Peking prostor k manévrování.
🌏 ASEAN: region, který hraje na obě strany
Na širší mapě se mezitím proměňuje vztah Číny a jejích sousedů. „Vidíme přirozenou regionalizaci obchodu,“ říká Dan Vořechovský. „To, co dnes vypadá jako sbližování s Čínou, je spíš logický důsledek deglobalizace. Země jihovýchodní Asie se snaží udržet rovnováhu.“
🕰️ Dlouhá Čína, krátká Amerika
„Čína uvažuje v dlouhých obdobích,“ říká Vořechovský. „Nechce roční dohodu. Chce vědět, co bude za dvacet let. Tak vždycky postupovala – ať už jde o elektromobily nebo čipy. Když začala v roce 2001, nikdo tomu nevěřil.“
Trump naopak potřebuje výsledky rychle. „Americký prezident má čtyřletý mandát a potřebuje něco ukázat. Čína má pětiletky a trpělivost. To je ta zásadní asymetrie,“ uzavírá Vořechovský.
Užijte si poslech, mějte se dobře.
Ahoj Ondřej