investigace.cz

Zpravodajství

Toxický jazyk: Od propagandy k nenávisti

ODPOSLECH | investigace.cz

Rozhovory o pozadí kauz s redaktory investigace.cz, audioverze vybraných článků a také datové podcasty Josefa Šlerky. Slyšeli jste o kauzách Panama Papers a Pandora Papers a využívání neprůhledných sítí offshorových firem Andrejem Babišem, Ivanou Tykač nebo Ivo Rittigem? Máte v povědomí problematiku spyware Pegasus? Víte o ruském portálu NewsFront a jeho šíření propagandy v Evropě? A o problémech v hospodaření Autoklubu ČR pod vedením Jana Šťovíčka? Víte, že Igor Ivanko vymáhal miliony od dlužníků, ale neplatil věřitelům? Všechny tyto kauzy a a mnoho dalších přinesla investigace.cz.

Jak můžeme rozpoznat propagandu, dezinformace či nenávistné projevy? A existuje vůbec nějaký společný jazyk, který by tyto jevy spojoval? „Propaganda žádný vlastní jazyk nemá. Neexistuje nic jako jazyk propagandy,” vysvětluje filosof Tomáš Koblížek, host nového dílu podcastu Data Boutique.

Podle něj chce propaganda manipulovat s masou lidí či dokonce s celou společností. „To uděláte samozřejmě nejlépe tehdy, když budete napodobovat jazyk skupin, které společnost nějak konstituují,” vysvětluje Koblížek. Ani ostatní fenomény, jako jsou dezinformace či nenávistné projevy, nejde často vymezit jen popisem jazyka, který používají. Daleko důležitější totiž je to, co jazyk udělá s příjemcem samotným, než to, zda obsahuje nějakou lež či slova plná nenávisti. 
Podle Koblížka všechny tři výše zmíněné jevy mohou být pojmenovány jedním společným názvem. „Poslední dobou se mi zdá, že takovým skvělým zastřešujícím pojmem může být toxický jazyk, toxické informace či toxické zprávy,” vysvětluje filosof a dodává, že s toxicitou si spojujeme vždy to, že způsobuje nějakou újmu, ať už záměrně či nezáměrně. Toxický obsah podle něj lidé mohou šířit vědomě i nevědomě, ale obojí spojuje fakt, že to ubližuje někomu dalšímu, ať už jedinci či celé společnosti.

Jak můžeme rozpoznat propagandu, dezinformace či nenávistné projevy? A existuje vůbec nějaký společný jazyk, který by tyto jevy spojoval? „Propaganda žádný vlastní jazyk nemá. Neexistuje nic jako jazyk propagandy,” vysvětluje filosof Tomáš Koblížek, host nového dílu podcastu Data Boutique.

Podle něj chce propaganda manipulovat s masou lidí či dokonce s celou společností. „To uděláte samozřejmě nejlépe tehdy, když budete napodobovat jazyk skupin, které společnost nějak konstituují,” vysvětluje Koblížek. Ani ostatní fenomény, jako jsou dezinformace či nenávistné projevy, nejde často vymezit jen popisem jazyka, který používají. Daleko důležitější totiž je to, co jazyk udělá s příjemcem samotným, než to, zda obsahuje nějakou lež či slova plná nenávisti. 
Podle Koblížka všechny tři výše zmíněné jevy mohou být pojmenovány jedním společným názvem. „Poslední dobou se mi zdá, že takovým skvělým zastřešujícím pojmem může být toxický jazyk, toxické informace či toxické zprávy,” vysvětluje filosof a dodává, že s toxicitou si spojujeme vždy to, že způsobuje nějakou újmu, ať už záměrně či nezáměrně. Toxický obsah podle něj lidé mohou šířit vědomě i nevědomě, ale obojí spojuje fakt, že to ubližuje někomu dalšímu, ať už jedinci či celé společnosti.

Aplikace Youradio Talk

Toxický jazyk: Od propagandy k nenávisti

Poslechněte si podcast