Proč má „paliativní“ v Česku stále nálepku „terminální“, když ve skutečnosti jde o přístup, který zlepšuje kvalitu života často celé roky? Jak je paliativní péče dostupná napříč kraji, kdo ji platí a proč je klíčová otevřená komunikace s pacientem i rodinou?
Ve 41. epizodě Odemčena si Miroslav Zámečník povídá s Monikou Markovou, předsedkyní Fóra mobilních hospiců a ředitelkou mobilního hospice v Litoměřicích. Mluvíme o kontinuu kurativní a paliativní léčby, o tom, jak fungují nemocniční konziliární týmy (v úhradové vyhlášce od roku 2022), jak vypadá domácí hospic „v terénu“ a proč Česká republika potřebuje lepší síť služeb i méně bariér v úhradách.
Co se v epizodě dozvíte:
– Co paliativní péče opravdu je a proč nezačíná až „na konci“
– Jaká je doporučená kapacita (orientačně jeden hospic a tým na 100 tisíc obyvatel) a kde jsou dnes „bílá místa“
– Proč některé kraje (např. Vysočina) zvládají pokrytí lépe a kde chybí atestovaní lékaři či smlouvy s pojišťovnami
– Jak prakticky vypadá domácí paliativní péče: plánování scénářů, 24/7 dostupnost, spolupráce rodiny a týmu
– Jak se paliativa financuje (vícezdrojově) a kde naráží na zbytečné regulace
– Proč je zásadní dříve vyslovené přání a plán péče – a jak chrání vůli pacienta i rodiny
– Co si vzít z dánské praxe a proč má smysl propojovat nemocnice, hospice a terénní služby
Paliativní péče není rezignace. Je to promyšlená, multidisciplinární práce s příznaky, hodnotami a přáními – v nemocnici, v hospici i doma. Tohle je epizoda o dostupnosti, kvalitě i ekonomice péče, která se týká každého z nás.
🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.
Sledujte nás také na Twitteru:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik