ArchitektkaAnna Hostičková patří k výrazným osobnostem plzeňské architektury a památkové péče. V rozhovoru s Petrem Klímou vzpomíná na období studia, kdy jí školská reforma přivedla nejen k architektuře, ale i k výučnímu listu zedníka. Řemeslné zkušenosti získala během povinné praxe na stavbách výzkumných ústavů a dalších veřejných budov. Po studiích Anna Hostičková zamířila do Plzně, kde se začala se věnovat památkové péči a také se zde usadila. Jak probíhala výuka architektury v 60. letech? Proč nezískala zaměstnání v Písku? Jaké bylo její první setkání s Plzní?Od roku 1968 působila Hostičková v plzeňském Stavoprojektu, později přešla na zdejší Útvar hlavního architekta, který se po roce 1989 transformoval na nynější Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. Právě tam se architektka začala věnovat také popularizaci architektury. Stála u zrodu iniciativy Plzeňské dvorky a dlouhé roky provázela veřejnost po plzeňské architektuře. K památkám přistupuje s respektem, ale zároveň s kritickým pohledem – důležitější než dogmatické zachovávání minulosti je podle ní citlivé propojení historie s novou kvalitou. Jak se proměnilo její vnímání památkové péče v průběhu let? Jaké stavby a projekty v Plzni považuje za nejpovedenější? A co by podle ní mělo město udělat pro svou budoucnost?Co v rozhovoru uslyšíte:(0:00) intro(0:30) studium architektury a výuční list zedníka(10:05) příchod do Plzně a památková péče(27:15) proměna Plzně v 70. letech minulého století(33:45) situace po roce 1989(41:00) popularizace architektury a současný pohled na městoEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr KlímaHudba, zvukový design, fotografie: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
Architektka Anna Hostičková patří k výrazným osobnostem plzeňské architektury a památkové péče. V rozhovoru s Petrem Klímou vzpomíná na období studia, kdy jí školská reforma přivedla nejen k architektuře, ale i k výučnímu listu zedníka. Řemeslné zkušenosti získala během povinné praxe na stavbách výzkumných ústavů a dalších veřejných budov. Po studiích Anna Hostičková zamířila do Plzně, kde se začala se věnovat památkové péči a také se zde usadila. Jak probíhala výuka architektury v 60. letech? Proč nezískala zaměstnání v Písku? Jaké bylo její první setkání s Plzní?
Od roku 1968 působila Hostičková v plzeňském Stavoprojektu, později přešla na zdejší Útvar hlavního architekta, který se po roce 1989 transformoval na nynější Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. Právě tam se architektka začala věnovat také popularizaci architektury. Stála u zrodu iniciativy Plzeňské dvorky a dlouhé roky provázela veřejnost po plzeňské architektuře. K památkám přistupuje s respektem, ale zároveň s kritickým pohledem – důležitější než dogmatické zachovávání minulosti je podle ní citlivé propojení historie s novou kvalitou. Jak se proměnilo její vnímání památkové péče v průběhu let? Jaké stavby a projekty v Plzni považuje za nejpovedenější? A co by podle ní mělo město udělat pro svou budoucnost?
Co v rozhovoru uslyšíte:
(0:00) intro
(0:30) studium architektury a výuční list zedníka
(10:05) příchod do Plzně a památková péče
(27:15) proměna Plzně v 70. letech minulého století
(33:45) situace po roce 1989
(41:00) popularizace architektury a současný pohled na městoEditace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz .
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram .
Podcast představuje současné plzeňské architektky a architekty, které kromě vysoké úrovně jejich práce spojuje i generační blízkost – architektuře se začali věnovat po roce 1989. V rozhovorech přibližují své osobní i pracovní postoje, motivace, zkušenosti, vývoj svého vztahu k architektuře, genezi a záběr svých ateliérů i vybrané realizace. Tvůrci podcastu se snaží veřejnosti zprostředkovat současnou plzeňskou architekturu, upozornit na místní tvůrce a reflektovat jejich tvorbu.
Připravuje a moderuje Petr Klíma ze spolku Pěstuj prostor. Zpětnou vazbu mu můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
