Martina Hrabová, autorka knihy „Galaxie Le Corbusier“, v druhém díle rozhovoru pokračuje ve vyprávění o životě a díle architekta Františka Sammera, jehož životní dráha je příkladem neuvěřitelné adaptability, velké odvahy a touhy přispět ke změně společnosti. Jak se plzeňský rodák stal součástí mezinárodní scény, od Sovětského svazu přes Japonsko až po Indii? Co ho vedlo k rozhodnutí zapojit se do britské armády během druhé světové války a co se změnilo, když se po válce vrátil do Československa?
V rozhovoru Martina Hrabová připomíná, že Sammer byl humanista s neochvějnou vírou v dobro. Zlomem v jeho životě se stala právě účast ve druhé světové válce. Po těžkém zranění během služby v britské armádě se rozhodl pro návrat do Československa. Proč se tehdy rozhodl opustit mezinárodní kariéru, a naopak přijmout omezení komunistického režimu? Přesto se navzdory perzekucím dokázal prosadit jako urbanista. Jak jeho práce na urbanistických plánech Plzně ovlivnila podobu města?
Co v rozhovoru uslyšíte:
(0:00) intro
(0:30) SSSR, Japonsko, Indie
(10:25) zpět do vlasti
(15:00) v komunistickém Československu
(31:40) urbanistou v Plzni
Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Přepis rozhovoru najdete na webech Od Západu nefouká? a Seznam Médium. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
Martina Hrabová , autorka knihy „Galaxie Le Corbusier“, v druhém díle rozhovoru pokračuje ve vyprávění o životě a díle architekta Františka Sammera, jehož životní dráha je příkladem neuvěřitelné adaptability, velké odvahy a touhy přispět ke změně společnosti. Jak se plzeňský rodák stal součástí mezinárodní scény, od Sovětského svazu přes Japonsko až po Indii? Co ho vedlo k rozhodnutí zapojit se do britské armády během druhé světové války a co se změnilo, když se po válce vrátil do Československa?
V rozhovoru Martina Hrabová připomíná, že Sammer byl humanista s neochvějnou vírou v dobro. Zlomem v jeho životě se stala právě účast ve druhé světové válce. Po těžkém zranění během služby v britské armádě se rozhodl pro návrat do Československa. Proč se tehdy rozhodl opustit mezinárodní kariéru, a naopak přijmout omezení komunistického režimu? Přesto se navzdory perzekucím dokázal prosadit jako urbanista. Jak jeho práce na urbanistických plánech Plzně ovlivnila podobu města?
Co v rozhovoru uslyšíte:
(0:00) intro
(0:30) SSSR, Japonsko, Indie
(10:25) zpět do vlasti
(15:00) v komunistickém Československu
(31:40) urbanistou v Plzni
Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Přepis rozhovoru najdete na webech Od Západu nefouká? a Seznam Médium . Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz .
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram .
Podcast představuje současné plzeňské architektky a architekty, které kromě vysoké úrovně jejich práce spojuje i generační blízkost – architektuře se začali věnovat po roce 1989. V rozhovorech přibližují své osobní i pracovní postoje, motivace, zkušenosti, vývoj svého vztahu k architektuře, genezi a záběr svých ateliérů i vybrané realizace. Tvůrci podcastu se snaží veřejnosti zprostředkovat současnou plzeňskou architekturu, upozornit na místní tvůrce a reflektovat jejich tvorbu.
Připravuje a moderuje Petr Klíma ze spolku Pěstuj prostor. Zpětnou vazbu mu můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
