Události z Blízkého východu a Afriky 32/2026 | Hormuzský průliv už ropě vládnout nebude

Bezpečnostní situace a doprava v Hormuzském průlivu

• Írán se snaží zablokovat průjezd amerických a izraelských lodí Hormuzským průlivem a požaduje finanční kompenzace od "nepřátelských států" předtím, než jim umožní plavbu. Analytici však upozorňují, že průlivem prakticky žádné lodě pod vlajkou USA či Izraele běžně neplují.
• Jednání mezi Íránem a Ománem o nové námořní trase a dohodě o lodní dopravě jsou v závěrečné fázi. Írán navíc za zavřenými dveřmi zvažuje, že umožní evropským zemím podílet se na odminování průlivu.
• Fyzická doprava v průlivu zůstává na nízké úrovni. Lodě často plují s vypnutými transpondéry („ve tmě“), aby se vyhnuly útokům. Úspěšná v obcházení průlivu je SAE , která využívá ropovody vedoucí přímo k přístavům mimo Hormuz.
• Prezident Donald Trump prohlásil, že dohoda s Íránem ohledně průlivu by mohla být hotová do 48 hodin.

• Rozpočtový deficit Saúdské Arábie se prohlubuje kvůli rostoucím nákladům na obranu a logistiku spojenou s obcházením Hormuzu, přestože má vyšší příjmy z ropy. Deficit za první polovinu roku 2026 dosáhl 43 miliard USD z celkově plánovaných 44 miliard USD na celý rok.
• Saúdskoarabská společnost Saudi Aramco zaznamenala ve 2. čtvrtletí nárůst zisku o 33 % díky cenám ropy, které v průměru dosáhly téměř 97 USD za barel v důsledku historického narušení dodávek.
• Hútíové z Jemenu vyhlásili 20. července blokádu saúdských přístavů v Rudém moři, což ohrožuje exportní trasy Rijádu. Saúdská Arábie se snaží obnovit diplomatický kontakt s Hútíi prostřednictvím ománského zprostředkování.

• Mírové snahy čelí vážným potížím po nejkrvavějším víkendu v Gaze od vyhlášení příměří. Přestože Hamas podmíněně souhlasil s odzbrojením, rozhovory váznou na sekvenci kroků (ústup Izraele versus úplné odzbrojení Hamasu) a na požadavku zničení podzemních tunelů.

• Keňa vyjednává o nouzovém financování ve výši 450 milionů USD od Světové banky, aby čelila dopadům války v Íránu, vysokým splátkám dluhu a blížícímu se klimatickému jevu El Niño. Její klíčové exporty čaje a květin byly těžce zasaženy situací v Hormuzu.
• Demokratická republika Kongo (DRC) čelí nejrychleji se šířící epidemii eboly s úmrtností téměř 15 % od června. Zdravotníci mění strategii na vyhledávání případů dům od domu. USA na boj s touto nákazou v DRC mobilizovaly 110 milionů USD. DRC také zvažuje zákaz vývozu měděného koncentrátu.
• Jihoafrická republika získala závazky od čínských firem na vybudování více než 100 GW nové energetické kapacity během příští dekády. Petrochemický gigant Sasol se mezitím připravuje na scénář s cenou ropy na úrovni 50 USD za barel či méně.
• Ghana zaznamenala ztrátu centrální banky ve výši 1,9 miliardy USD na nákupech zlata, což prohloubilo její záporný kapitál na 6,7 % HDP.
• Nigérie schválila úvěr krytý ropou ve výši 4,5 miliardy USD na posílení rezerv a zpřísnila pravidla pro kryptoměnové transakce s cílem zvýšit daňové příjmy.
• Maroko viní dezinformace v digitálním prostoru a organizované sítě pašeráků z nedávné migrační krize na španělské hranici.

• Nábor C-suite manažerů je kvůli válečnému stavu a nedostatku talentů výrazně obtížnější a trvá déle. Zaměstnavatelé se zaměřují na lokální kandidáty, kteří mají silnější vyjednávací pozici – navýšení platu o 15–20 % již ke změně pozice nestačí.