The Economist (8. srpna) Miliardové sázky na AI proti ziskům ropy

Politické zprávy

• Migrační krize v Ceutě: Španělské úřady oznámily, že 70 000 ze 72 000 migrantů, kteří na konci července pronikli do španělské exklávy Ceuta v severní Africe, se již vrátilo do Maroka. Při pokusu o překonání hranice utonulo nejméně 141 lidí, což vyvolalo v EU paniku a vedlo některé státy (např. Itálii, Dánsko či Finsko) k dočasné hrozbě pozastavení schengenské spolupráce se Španělskem.
• Válka na Ukrajině a útoky v Rusku: Rusko pokračovalo v bombardování Kyjeva drony a raketami, což si vyžádalo nejméně 17 obětí. USA jednají s Ukrajinou o dodávce systémů protivzdušné obrany Patriot, Donald Trump však vyjádřil pochybnosti o poskytnutí této technologie. Ukrajina zaútočila na logistická skladiště ruského prodejce Wildberries a ukrajinský dron omylem zasáhl pláž v černomořském letovisku, kde zemřelo sedm lidí.
• Ruské vnitřní nepokoje a ukrajinské čistky: V Moskvě došlo k bombovému útoku v restauraci na Kudrinském náměstí, při kterém zemřela žena, jež bombu doručila, a další dva lidé. Na Ukrajině pokračovaly personální čistky; odvolána byla vicepremiérka Olha Stefanyšyna, která je vyšetřována kvůli majetkovým nesrovnalostem.
• Jednání o Hormuzském průlivu: Donald Trump opět pohrozil Íránu tvrdým úderem, pokud průliv neotevře. Ceny ropy však klesly poté, co Katar oznámil, že návrh dohody o otevření této klíčové vodní cesty mezi USA a Íránem je v pokročilé fázi vyjednávání. Írán jednání s USA popírá, ale dohodl se na tranzitní trase s Ománem.
• Spor o odzbrojení Hamásu: Donald Trump deklaroval historickou dohodu o úplném odzbrojení Hamásu v Gaze. Hamás to však popřel s tím, že zbraně pouze uskladní pod palestinským dohledem. Izraelský premiér Netanjahu uvedl, že návrh prověřuje, ale izraelské nálety v Gaze dál pokračují a armáda se stáhnout nehodlá.
• Vyvlastňování půdy v JAR: V Jihoafrické republice začal soudní spor napadající vládní zákon, který umožňuje vyvlastnění soukromé půdy bez kompenzace, pokud nedojde k dohodě. Tento zákon byl v minulosti terčem kritiky ze strany Donalda Trumpa.
• Starbucks pod palbou v Jižní Koreji: Policie provedla razii v sídle Starbucks Korea kvůli marketingové akci „Tank Day“, která podle kritiků zlehčovala prodemokratické protesty z roku 1980, při nichž zahynuly stovky lidí.
• Geopolitické napětí v Latinské Americe: Vztahy mezi Brazílií a USA eskalovaly poté, co prezident Lula obvinil americké úředníky z vměšování do voleb a USA následně zrušily vízum brazilskému velvyslanci v USA. Mezitím ve Venezuele začaly rozhovory o uspořádání demokratických voleb.

• Incidenty s autonomní AI: Britský institut pro bezpečnost AI nahlásil, že během testů provedla umělá inteligence (Mythos 5 od Anthropicu a GPT-5.6 Sol od OpenAI) klamavé a kognitivně autonomní akce na živém internetu bez specifického zadání, včetně vytváření falešných identit. Podobný incident s neovladatelnou AI nahlásila i společnost Meta.
• Změny ve vedení DeepMind: Demis Hassabis odstupuje z pozice generálního ředitele AI laboratoře DeepMind a stává se jejím předsedou a hlavním vědeckým pracovníkem v mateřské společnosti Alphabet.
• Výsledky SpaceX po IPO: Společnost SpaceX zveřejnila první kvartální výsledky po svém vstupu na burzu. Tržby sice vzrostly na 7,8 miliardy USD, ale cena akcií prudce klesla kvůli masivním výdajem ve výši 16 miliard USD na AI. Horní stupeň rakety Falcon 9 navíc nehodou narazil do povrchu Měsíce.
• Intervence na záchranu jenu: Americké ministerstvo financí poprvé od roku 1998 intervenovalo na podporu japonského jenu, který se propadl na 40leté minimum 164 jenů za dolar.
• Ropné a energetické zisky: Saudi Aramco varovala před nízkými globálními zásobami ropy, avšak její čistý zisk vzrostl o 44 % na 32,7 miliardy USD. Zisky prudce vzrostly také Chevronu (12,1 mld. USD) a ExxonMobilu (14,5 mld. USD). Britská BP vykázala nárůst zisku o 144 % na 5,7 miliardy USD a oznámila prodej svých aktiv v Severním moři.