Ranní mix trhů 15.6.2026 | Elon Musk je první bilionář na světě

Byznys a technologie

• Historické IPO společnosti SpaceX: Společnost SpaceX uskutečnila na burze Nasdaq největší primární úpis akcií (IPO) v historii v hodnotě 75 miliard dolarů. Akcie v první den obchodování po otevření na 135 dolarech stouply o 19 % a tržní kapitalizace firmy přesáhla 2,2 bilionu dolarů. Tento krok udělal z Elona Muska historicky prvního bilionáře na světě.
• Vládní miliardové investice do kvantových počítačů: Trumpova administrativa oznámila, že formou kapitálového podílu investuje 2 miliardy dolarů do devíti společností vyvíjejících kvantové počítače, přičemž plnou polovinu získá IBM. Vláda si od toho slibuje průlom v řešení složitých problémů napříč zdravotnictvím, energetikou, logistikou a kybernetickou bezpečností do roku 2029.
• Integrace umělé inteligence do vyhledávače Google: Google zavedl největší změny ve svém vyhledávání za posledních 20 let, když do popředí začal umisťovat přehledy generované umělou inteligencí. Přestože tento krok podle vedení společnosti pomůže lidem lépe a rychleji získat komplexní odpovědi, tvůrci obsahu mají obavy ze ztráty návštěvnosti a poškození byznys modelu mediálních organizací.
• Akvizice v mediálním světě: Americké ministerstvo spravedlnosti dalo zelenou fúzi společností Paramount a Warner Bros. Discovery v hodnotě 110 miliard dolarů s tím, že obchod neohrozí konkurenční prostředí. Paralelně s tím akcie společnosti Roku vzrostly o více než 20 % po zprávách, že firma jedná o svém prodeji jedné z velkých amerických mediálních společností.

• Zásadní mírová jednání mezi USA a Íránem: Američtí představitelé odhadují, že existuje 80–85% pravděpodobnost podpisu předběžné mírové dohody s Íránem. Klíčovým bodem smlouvy, kterou zprostředkovává Pákistán, je úplné a bezpečné znovuotevření Hormuzského průlivu a pozastavení jaderných ambicí Teheránu výměnou za postupné rušení sankcí a potenciální rozmrazení obrovských finančních prostředků Íránu v hodnotě miliard dolarů. Dohoda naráží na velký odpor v Izraeli, který se dohodou nehodlá řídit a jehož armáda nadále pokračuje v náletech na Libanon za účelem zatlačení hnutí Hizballáh.
• Jednání zemí G7: Světoví lídři se chystají na napjatý summit G7 ve Francii, kam má ze Spojených států dorazit i prezident Trump. Evropští spojenci jsou znepokojeni nedávnými zprávami deníku New York Times, podle nichž chce Washington stáhnout z Evropy část svých letounů F-16, ponorky s raketami i válečné lodě, což významně ohrožuje schopnost Evropy bránit se dalším krizím.
• Švýcaři odmítli populační limity: V ostře sledovaném referendu voliči ve Švýcarsku poměrem 55 % ku 45 % odmítli kontroverzní pravicový návrh na zastropování populace na hranici 10 milionů obyvatel. Návrh cílil na omezení imigrace, avšak velké korporace argumentovaly, že by to poškodilo trh práce a švýcarskou ekonomiku, která je závislá na pracovnících ze zahraničí.

• Návrh majetkové daně pro miliardáře v Kalifornii: Organizace na ochranu zdraví v Kalifornii sesbíraly podpisy k zavedení jednorázové 5% daně z majetku miliardářů, z níž by se měly kompenzovat chybějící zdravotnické rozpočty. Tato iniciativa již vedla k tomu, že několik nejbohatších lidí (např. spoluzakladatel Googlu Sergey Brin) začalo přesouvat svůj rezidenční pobyt do sousední Nevady, kde je nulová státní daň z příjmu.
• Spor o americké prasnice a čínský vliv: Republikáni prosadili do zemědělského zákona doložku „Save Our Bacon“, která má zneplatnit lokální normy (zejména v Kalifornii a Massachusetts) omezující používání úzkých porodních a těhotenských klecí pro prasata. Kontroverzi vyvolává nejen otázka ochrany zvířat, ale i fakt, že z nového zákona bude primárně profitovat obří americká společnost Smithfield Farms, jíž však nedávno koupil čínský státní konglomerát.