Čínský týdeník 44/2026 | Čínský AI boom a masivní útěk kapitálu

Hospodářské výsledky a čínské firmy

• BYD hlásí slabší zisk: Výsledky automobilky BYD za 3. čtvrtletí zaostaly za odhady v tržbách i čistém zisku[1][2]. Přestože se její zahraniční dodávky zdvojnásobily, firma čelí protivětrům v podobě tarifů EU na čínské hybridní vozy[1][3]. Domácí prodeje podpořily baterie Blade, avšak Čínská asociace osobních automobilů očekává celoroční pokles čínského trhu o 22 %[2][3].
• Dodavatelé optiky pod tlakem: Výrobci optických komponent (např. Link ) zaznamenali prudký růst tržeb (až o 80 %), avšak jejich ziskovost zaostala za očekáváním[4]. Důvodem je až 77násobný nárůst zálohových plateb za dodávky vstupních materiálů při snaze zajistit dodávky pro AI infrastrukturu[4].
• Ztráta společného podniku Volkswagen: Čínský společný podnik automobilky Volkswagen se v prvních devíti měsících dostal do provozní ztráty 26 milionů eur[5][6].
• Moonshot AI konkuruje americkým modelům: Čínský startup Moonshot AI představil vylepšený model Kimi K3.1 [7][8], který dosahuje výkonu blízkému špičkovým americkým modelům (např. Claude 3.5), avšak při polovičních nákladech na úlohu[9]. Využití volně dostupných ( open-weight ) modelů dosahuje na trhu podílu až 70 %[10].

• Rekordní odliv kapitálu z Hong Kongu: Investoři z pevninské Číny v říjnu prodali hongkongské akcie v čisté hodnotě přesahující 3 miliardy USD , což představuje největší měsíční odliv od roku 2021[11][12]. Index CSI 300 klesl pod hranici 4 000 bodů[13].
• Příčiny poklesu akcií: Pokles způsobily vyšší výnosy amerických dluhopisů, pochybnosti investorů o rychlé ziskovosti masivních investic do AI a rostoucí náklady na paměťové čipy[14]. Čínské státní fondy ( „National Team“ ) intervenují nákupy ETF, aby trh stabilizovaly[15][16].
• Rally čínských státních dluhopisů: Zatímco akcie čelí tlaku, čínské státní dluhopisy výrazně posilují[17][18]. Výnos 5letých dluhopisů klesl na rekordní minimum 1,35 % a výnos 10letých dluhopisů se pohybuje kolem 1,60 %[17][19].

• Masivní plán investic do AI (1,4 bilionu USD): Bank of America odhaduje, že Čína v příštích 5 letech investuje do AI infrastruktury přibližně 1,4 bilionu USD [20][21]. Roční výdaje mají vzrůst ze 110 miliard USD na 350 miliard USD do roku 2030[21].
• Energetická výhoda datových center: Elektřina pro datová centra je v Číně o 40–60 % levnější než v zahraničí[22]. Číně stačí vyhradit pro datová centra pouze cca 5 % nové produkce energie, zatímco v USA je to až polovina[23].
• Zelená datová centra ve Vnitřním Mongolsku: Společnost Envision Group zprovoznila ve Vnitřním Mongolsku největší AI datové centrum v Číně poháněné čistě zelenou energií (vítr a solár)[24].
• Poptávka po mědi: Masivní výstavba AI infrastruktury v Číně žene čínské dovozní prémie a poptávku po mědi na rekordní úrovně[20][27].

• Nové restrikce ze strany EU: Evropská unie plánuje v prvním čtvrtletí roku 2027 zavést ochranná opatření, dovozní stropy či cla na čínské produkty (chemikálie, nábytek, stroje), aby snížila svůj vysoký obchodní deficit[28]. Čína jako protiopatření zdůrazňuje svou páku v oblasti vzácných zemin[31].
• Bojkot fotbalisty Mbappého: Útočník Kylian Mbappé se omluvil po necitlivých výrocích na adresu Mao Ce-tunga[32]. Incident vedl k odstoupení čínských sponzorů a riziku zrušení vysílání zápasů La Ligy v Číně[32]

Finanční trhy a kapitálové tokyInvestice do AI, energetika a komodityGeopolitika a obchod