Dagmar Ruščáková: Dobrodružství poslechu

Poslouchám muziku a snažím se poznat, o čem by mohla být. První písničku zpívá žena a zní jako lidová balada. Ta druhá je… zvláštní. Se všemi dunícími bubny a mírně strojovým hlasem občasného zpěvu mi přijde jako šamanský rituál provozovaný robotem. Ta třetí je úžasná. Ač stejně jako u těch předchozích nerozumím ani slovu, vidím hory, jezera, cítím měnící se počasí, divokou přírodu a sílu lidí, kteří v ní žijí.