Respekt

Zpravodajství

Když kultura vzkvétá v krytech. Jak ukrajinští umělci poskytují národu terapii

(Ne)bezpečí

Zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt Ondřej Kundra rozebírá s povolanými lidmi aktuální bezpečnostní otázky související s děním v Česku i zahraničí

(Ne)bezpečí #33 s Lucií Řehoříkovou a Adélou Knapovou o kultuře na Ukrajině v době války. Na Letní filmové škole v Uherském Hradišti moderoval Ondřej Kundra. 

„Ukrajinský národ je traumatizovaný válkou. Odráží se to i v tvorbě umělců a terapeutická rovina jejich práce je nesmírně důležitá,“ říká někdejší šéfka Českého centra v Kyjevě Lucie Řehoříková a zdůrazňuje tuto funkci umění i hodnotu kontaktů s lidmi ze Západu, kteří Ukrajinu navštěvují. „Lidé tam potřebují slyšet, že jsme s nimi a víme o jejich nesmírné bolesti, kterou si neumíme vůbec představit. Vemte si, že tam bojuje ve zbrani milion lidí, a to nemluvím o jejich rodinách,“ dodává. Kulturní život přitom v zemi sužované ruskou agresí pokračuje dál i v ostřelovaných městech. „Ve městech jako Charkov zažívá kultura obrovskou renesanci. Probíhá tam něco jako ukrajinské národní obrození... To, co jsem tam viděla, mi bere dech. Nic podobného jsem v Česku nezažila. Umělci pracují společně a tvoří obrovské věci, které ani neumím popsat,“ říká pak spisovatelka a novinářka Adéla Knapová, která pravidelně jezdí na východ Ukrajiny, s tím, že mnohá divadelní představení nebo koncerty se přesunuly do upravených krytů. O ukrajinském undergroundu, básnících, jejichž čtení si chodí poslechnout desítky tisíc lidí nebo zavržení ruských uměleckých děl na Ukrajině a mnohém dalším byla řeč na debatě týdeníku Respekt v rámci Filmové školy v Uherské Hradišti. Ptal se Ondřej Kundra. Čtěte také: Peníze za své sochy posílám kamarádům na frontu

(Ne)bezpečí #33 s Lucií Řehoříkovou a Adélou Knapovou o kultuře na Ukrajině v době války. Na Letní filmové škole v Uherském Hradišti moderoval Ondřej Kundra. 
 
„Ukrajinský národ je traumatizovaný válkou. Odráží se to i v tvorbě umělců a terapeutická rovina jejich práce je nesmírně důležitá,“ říká někdejší šéfka Českého centra v Kyjevě Lucie Řehoříková a zdůrazňuje tuto funkci umění i hodnotu kontaktů s lidmi ze Západu, kteří Ukrajinu navštěvují. „Lidé tam potřebují slyšet, že jsme s nimi a víme o jejich nesmírné bolesti, kterou si neumíme vůbec představit. Vemte si, že tam bojuje ve zbrani milion lidí, a to nemluvím o jejich rodinách,“ dodává. Kulturní život přitom v zemi sužované ruskou agresí pokračuje dál i v ostřelovaných městech. „Ve městech jako Charkov zažívá kultura obrovskou renesanci. Probíhá tam něco jako ukrajinské národní obrození... To, co jsem tam viděla, mi bere dech. Nic podobného jsem v Česku nezažila. Umělci pracují společně a tvoří obrovské věci, které ani neumím popsat,“ říká pak spisovatelka a novinářka Adéla Knapová, která pravidelně jezdí na východ Ukrajiny, s tím, že mnohá divadelní představení nebo koncerty se přesunuly do upravených krytů. O ukrajinském undergroundu, básnících, jejichž čtení si chodí poslechnout desítky tisíc lidí nebo zavržení ruských uměleckých děl na Ukrajině a mnohém dalším byla řeč na debatě týdeníku Respekt v rámci Filmové školy v Uherské Hradišti. Ptal se Ondřej Kundra. Čtěte také: <a href="https://www.respekt.cz/tydenik/2024/10/penize-za-sve-sochy-posilam-kamaradum-na-frontu?srsltid=AfmBOooQs1K4Sa4RjiBmgBwoSYrEBYnx7sSCr6RPdITHFEiB3z7D_MbT" target="_blank" rel="noopener noreferer">Peníze za své sochy posílám kamarádům na frontu</a>

Aplikace Youradio Talk

Když kultura vzkvétá v krytech. Jak ukrajinští umělci poskytují národu terapii

Poslechněte si podcast