Hlas není jen nástroj, kterým mluvíme. Často je zrcadlem toho, co si dovolíme cítit, říkat a žít.
V nové epizodě NAUcastu jsme si se Simčou Kičmerovou – hlasovou lektorkou a terapeutkou s celostním přístupem – povídaly o tom, proč náš hlas někdy zní tišeji, než bychom chtěli. Co se děje, když se bojíme být slyšet? Jak souvisí hlas s emocemi, psychosomatikou, traumatem nebo našimi životními zkušenostmi?
Mluvíme o její metodě práce, která propojuje hlasovou terapii, práci s podvědomím, emocemi i tělem. Dotýkáme se tématu hranic – proč je pro mnoho lidí těžké říkat jasné „ne“, mluvit otevřeně o svých potřebách nebo vůbec dát svému hlasu prostor.
Velkou část rozhovoru věnujeme také tomu, že být vidět a být slyšet nemusí být něco, za co bychom se měli omlouvat. Pokud je naše touha po projevu zakořeněná v autenticitě a ne v potřebě něco dokazovat, může být zdravé přijmout i svou extrovertní stránku. Dovolit si zaznít. Zabrat prostor. Přestat se zmenšovat jen proto, aby se vedle nás ostatní cítili pohodlněji.
Je to rozhovor o hlasu, ale ještě mnohem víc o odvaze být sám sebou.
🌿 Pokud vás rozhovor zaujme a budete chtít slyšet i část, která se do veřejné verze nevešla, kompletní epizoda je dostupná na herohero.co/prostornau , kde najdete i další bonusový obsah a můžete podpořit vznik NAUcastu.