Děti v náhradní rodinné péči: Jak pracovat s kořeny, historií dítěte a kontakty s biologickou rodinou | Náhradka #31

Dítě potřebuje znát svůj příběh. I ten, který začal před příchodem do náhradní rodiny.

„To je taková kotva toho, jako: já jsem v pořádku, já jsem se měl narodit.“

Dítě, které přichází do náhradní rodiny, nepřichází bez minulosti. Má své kořeny, vztahy i zkušenosti, které ho formovaly. A také otázky, na které často není snadné odpovědět. Proč se o mě máma nestarala? Proč brala drogy? Proč jí nikdo nepomohl? A můžu být jednou jako můj táta?

🎙️ Nový díl Náhradky se věnuje historii přijatých dětí, jejich identitě a kontaktům s biologickou rodinou.

„Pokud naše rodina funguje jako nějaký stabilní celek, tak funguje jako stabilní celek i s tím vším, co se stalo.“ Mgr. Hana Brodníčková , pěstounka, mluví o zkušenostech svých přijatých dcer, hledání biologických rodičů i o tom, jak náročné může být nacházet v minulosti dítěte také něco pozitivního.

„Nikdy jsme si nic nevymýšleli, nikdy jsme nic nějak extrémně nezkreslovali.“ Hana Martinková , pěstounka, popisuje, jak s dětmi od začátku otevřeně mluví o jejich původu a pomáhá jim porozumět i těžkým okolnostem minulosti.

„Pro ty děti je důležitý, abychom jim pomohli ten jejich příběh převyprávět, aby si mohly vytvářet zdravou identitu.“ Mgr. Eliška Hrušková , klíčová pracovnice Sdružení pěstounských rodin, představuje práci s historií dítěte a metody Kniha života či My Backpack.

„To si neudělal ty. Ty jsi byl krásný miminko. Ale moje chyba byla, že já jsem tenkrát nebyla ve stavu se o tebe postarat.“ PaedDr. Petra Pávková , etopedka ze spolku SEFAM, vysvětluje, proč dítě potřebuje znát své kořeny a jak významnou roli může sehrát bezpečně připravené setkání s biologickým rodičem.

🎧 Přejeme vám příjemný poslech.

Podcast Sdružení pěstounských rodin vzniká za finanční podpory MPSV z Národního dotačního titulu Rodina.

Připravila: Karolína Antlová
Námět: Julija Prejsová
Hudba: Petra Bohemi
Zvuk: Pavel Kunčar