26|04|19|Bedřich Smola | Neovladatelná milost

Nezdá se vám někdy - když čteme Bibli - že jsou ty texty zastaralé a nic nám dnes nemůžou dát? Takto na nás může působit i text pro dnešní kázání. Je to dopis o zákonu a o milosti, která apoštol Pavel psal Galatským.

Jak to tedy můžeme dnes pochopit?

Často se nám může stát, že podceníme schopnost starověkých autorů nám sdělit důležité a hluboké myšlenky o tom, jak svět a lidský život funguje a kdo je Bůh. Pojďme se tedy dnes ponořit hlouběji a možná uvidět nový rozměr něčeho, co nám na první dobrou nemusí dávat smysl.

Gal 3:15 - 22

Řeknu to po lidsku, bratři. Lidskou smlouvu po schválení také nikdo neruší ani k ní nic nepřidává. Totéž platí pro zaslíbení dané Abrahamovi a jeho semeni. Písmo tu neříká v množném čísle: „a semenům,“ ale v jednotném: „a tvému semeni,“ čímž je míněn Kristus. Chci tím říci toto: Zákon zavedený po 430 letech nemůže zrušit smlouvu předtím schválenou Bohem, a odvolat tak zaslíbení. Vyplývá-li dědictví ze Zákona, nevyplývá už ze zaslíbení. Abrahama však Bůh obdaroval skrze zaslíbení. K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli proviněním až do příchodu toho zaslíbeného semene. Byl vyhlášen pomocí andělů skrze prostředníka; prostředník ovšem není pro jednoho, a Bůh je jeden. Je tedy Zákon proti Božím zaslíbením? V žádném případě! Kdyby tu byl Zákon, který by dokázal přinést život, potom by spravedlnost opravdu vyplývala ze Zákona. Písmo ale zahrnulo všechny lidi pod hřích, aby všem věřícím nabídlo zaslíbení založené na víře v Ježíše Krista.