Novoroční zamyšlení nad koncem života (nejen) krále Davida. Co náš život přesahuje? Co po nás zůstane? A jak se to dá ovlivnit?
1. Královská 1, 1 - 4
Král David zestárl a dosáhl vysokého věku. Přikrývali ho pokrývkami, ale nemohl se zahřát.
Proto mu jeho služebníci navrhli: „Ať vyhledají králi, našemu pánu, dívku pannu, aby byla králi k službám a opatrovala ho; bude též uléhat po tvém boku a zahřívat krále, našeho pána.“
Hledali tedy po celém izraelském území krásnou dívku, až našli Šúnemanku Abíšagu a přivedli ji ke králi.
Byla to překrásná dívka; opatrovala krále a obsluhovala ho. Král ji však nepoznal.
1. Paralipomenon 29, 10 - 20
I dobrořečil David Hospodinu před zraky celého shromáždění. Řekl:
Hospodine, tvá je velikost a bohatýrská síla, skvělost, stálost a velebnost, všechno, co je na nebi a na zemi, je tvé. Hospodine, tvé je království, ty jsi vyvýšen nade vším jako hlava.
Bohatství a sláva pocházejí od tebe, ty panuješ nade vším, máš v rukou moc a bohatýrskou sílu, vyvýšení a utvrzení všeho je v tvých rukou.
Nyní, Bože náš, vzdáváme ti chválu a oslavujeme tvé skvělé jméno.
My jsme před tebou jen hosté a příchozí jako všichni naši otcové. Naše dny na zemi jsou jako stín a naděje není. Tobě patří všechno.
Poznal jsem, můj Bože, že ty zkoumáš srdce a že máš zalíbení v přímosti.
Dej, ať můj syn Šalomoun z celého srdce dbá na tvé příkazy, na tvá svědectví a na tvá nařízení.“
Potom David vyzval celé shromáždění: „Dobrořečte Hospodinu, svému Bohu!“ A celé shromáždění dobrořečilo Hospodinu, Bohu svých otců, padli na kolena a klaněli se Hospodinu i králi.
Skutky 2:29-32
Bratří, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pohřben; jeho hrob tu máme až dodnes.
Byl to však prorok a věděl o přísaze, kterou se mu Bůh zavázal, že jeho potomka nastolí na jeho trůn. Viděl do budoucnosti a mluvil tedy o vzkříšení Kristově, když řekl, že nezůstane v říši smrti a jeho tělo se nerozpadne v prach.
Až se naplní tvé dny a ty odejdeš ke svým otcům, povolám po tobě tvé potomstvo, tvého vlastního syna, a upevním jeho království. On vybuduje dům mému jménu a upevním jeho královský trůn navěky. Já mu budu otcem a on mi bude synem.
Novoroční zamyšlení nad koncem života (nejen) krále Davida. Co náš život přesahuje? Co po nás zůstane? A jak se to dá ovlivnit?
1. Královská 1, 1 - 4
Král David zestárl a dosáhl vysokého věku. Přikrývali ho pokrývkami, ale nemohl se zahřát.
Proto mu jeho služebníci navrhli: „Ať vyhledají králi, našemu pánu, dívku pannu, aby byla králi k službám a opatrovala ho; bude též uléhat po tvém boku a zahřívat krále, našeho pána.“
Hledali tedy po celém izraelském území krásnou dívku, až našli Šúnemanku Abíšagu a přivedli ji ke králi.
Byla to překrásná dívka; opatrovala krále a obsluhovala ho. Král ji však nepoznal.
1. Paralipomenon 29, 10 - 20
I dobrořečil David Hospodinu před zraky celého shromáždění. Řekl:
Hospodine, tvá je velikost a bohatýrská síla, skvělost, stálost a velebnost, všechno, co je na nebi a na zemi, je tvé. Hospodine, tvé je království, ty jsi vyvýšen nade vším jako hlava.
Bohatství a sláva pocházejí od tebe, ty panuješ nade vším, máš v rukou moc a bohatýrskou sílu, vyvýšení a utvrzení všeho je v tvých rukou.
Nyní, Bože náš, vzdáváme ti chválu a oslavujeme tvé skvělé jméno.
My jsme před tebou jen hosté a příchozí jako všichni naši otcové. Naše dny na zemi jsou jako stín a naděje není. Tobě patří všechno.
Poznal jsem, můj Bože, že ty zkoumáš srdce a že máš zalíbení v přímosti.
Dej, ať můj syn Šalomoun z celého srdce dbá na tvé příkazy, na tvá svědectví a na tvá nařízení.“
Potom David vyzval celé shromáždění: „Dobrořečte Hospodinu, svému Bohu!“ A celé shromáždění dobrořečilo Hospodinu, Bohu svých otců, padli na kolena a klaněli se Hospodinu i králi.
Skutky 2:29-32
Bratří, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pohřben; jeho hrob tu máme až dodnes.
Byl to však prorok a věděl o přísaze, kterou se mu Bůh zavázal, že jeho potomka nastolí na jeho trůn. Viděl do budoucnosti a mluvil tedy o vzkříšení Kristově, když řekl, že nezůstane v říši smrti a jeho tělo se nerozpadne v prach.
Až se naplní tvé dny a ty odejdeš ke svým otcům, povolám po tobě tvé potomstvo, tvého vlastního syna, a upevním jeho království. On vybuduje dům mému jménu a upevním jeho královský trůn navěky. Já mu budu otcem a on mi bude synem.
K založení společenství Na Cestě nás vedla touha OSLAVIT BOHA.
Majíce v srdci i v mysli modlitbu Pána Ježíše Krista za církev (J 17) chceme tak činit následováním, při kterém je patrná: RADOST ze spasení,
SVATOST jako pokorné usilování o čistý a bezúhonný život navenek i v soukromí,
PRAVDA Písma Svatého osvětlující cestu,
MISIE svědectvím vlastního života, zvěstováním evangelia a službou potřebným,
JEDNOTA respektující rozdíly osobní, odlišnou míru víry a poznání i různá obdarování a pověření,
LÁSKA k Bohu a lidem vyjadřovaná slovy i praktickými činy.
