Na Cestě Brno

Náboženství / spiritualita

Křesťanství

24|10|06| Leslie Zatloukalová | Ježíš a samařská žena

Na Ceste Brno

K založení společenství Na Cestě nás vedla touha OSLAVIT BOHA.
Majíce v srdci i v mysli modlitbu Pána Ježíše Krista za církev (J 17) chceme tak činit následováním, při kterém je patrná: RADOST ze spasení,
SVATOST jako pokorné usilování o čistý a bezúhonný život navenek i v soukromí,
PRAVDA Písma Svatého osvětlující cestu,
MISIE svědectvím vlastního života, zvěstováním evangelia a službou potřebným,
JEDNOTA respektující rozdíly osobní, odlišnou míru víry a poznání i různá obdarování a pověření,
LÁSKA k Bohu a lidem vyjadřovaná slovy i praktickými činy.

Biblický příběh o Ježíši a samařské ženě je poměrně známý. Nám na něm nepřijde nic divného. Ale v tehdejší době to byla zcela skandální situace. Ježíš - Žid - mluví se samařským člověkem, a ještě k tomu se ženou?! Aby toho nebylo málo, celý rozhovor má trošku jiný význam, než který můžeme většinou v církevní tradici slýchat. Poslechněte si svěží pohled Leslie na tuto biblickou pasáž.

Jan 4, 7-26 
„Dej mi napít.“ 8 (Jeho učedníci totiž odešli do města nakoupit jídlo.)
9 Samařská žena se ho zeptala: „Jak to, že ty, Žid, žádáš mě, Samaritánku, o nápoj?“ (Židé se totiž se Samaritány nestýkají.)
10 Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala ten Boží dar, a kdo je ten, který ti říká: ‚Dej mi napít,‘ žádala bys ty jeho, a dal by ti živou vodu.“
11 „Pane, nemáš ani, čím bys čerpal,“ namítla žena, „a studna je hluboká. Odkud vezmeš tu živou vodu? 12 Jsi snad větší než náš otec Jákob, který nám tu studnu dal? On sám z ní pil, i jeho synové a jeho dobytek.“
13 „Každý, kdo pije tuto vodu, bude znovu žíznit,“ odpověděl Ježíš. 14 „Kdo se však napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit už nikdy. Voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.“
15 „Pane, dej mi tu vodu,“ řekla žena, „ať už nežízním a nemusím sem chodit čerpat.“
16 „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem,“ řekl jí Ježíš.
17 „Nemám muže,“ odpověděla žena. „To jsi řekla pravdu, že nemáš muže,“ řekl jí Ježíš. 18 „Měla jsi totiž pět mužů a ten, kterého máš teď, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“
19 „Pane, vidím, že jsi prorok,“ odpověděla žena. 20 „Naši otcové uctívali Boha na této hoře, vy ale říkáte, že místo, kde se má uctívat, je v Jeruzalémě.“
21 „Ženo,“ řekl jí Ježíš, „věř mi, že přichází chvíle, kdy nebudete uctívat Otce ani na této hoře, ani v Jeruzalémě. 22 Vy ani nevíte, koho uctíváte; my víme, koho uctíváme, protože spása vyjde z Židů. [a] 23 Přichází chvíle, a už je tu, kdy praví ctitelé budou uctívat Otce v duchu a v pravdě. Takové totiž Otec hledá, aby ho uctívali. 24 Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, ho musí uctívat v duchu a v pravdě.“
25 Žena odpověděla: „Vím, že přijde Mesiáš“ (který je nazýván Kristus). „Až přijde, vysvětlí nám všechno.“
26 „To jsem já,“ řekl jí Ježíš

Biblický příběh o Ježíši a samařské ženě je poměrně známý. Nám na něm nepřijde nic divného. Ale v tehdejší době to byla zcela skandální situace. Ježíš - Žid - mluví se samařským člověkem, a ještě k tomu se ženou?! Aby toho nebylo málo, celý rozhovor má trošku jiný význam, než který můžeme většinou v církevní tradici slýchat. Poslechněte si svěží pohled Leslie na tuto biblickou pasáž.
 
Jan 4, 7-26 
„Dej mi napít.“ 8 (Jeho učedníci totiž odešli do města nakoupit jídlo.)
9 Samařská žena se ho zeptala: „Jak to, že ty, Žid, žádáš mě, Samaritánku, o nápoj?“ (Židé se totiž se Samaritány nestýkají.)
10 Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala ten Boží dar, a kdo je ten, který ti říká: ‚Dej mi napít,‘ žádala bys ty jeho, a dal by ti živou vodu.“
11 „Pane, nemáš ani, čím bys čerpal,“ namítla žena, „a studna je hluboká. Odkud vezmeš tu živou vodu? 12 Jsi snad větší než náš otec Jákob, který nám tu studnu dal? On sám z ní pil, i jeho synové a jeho dobytek.“
13 „Každý, kdo pije tuto vodu, bude znovu žíznit,“ odpověděl Ježíš. 14 „Kdo se však napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit už nikdy. Voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.“
15 „Pane, dej mi tu vodu,“ řekla žena, „ať už nežízním a nemusím sem chodit čerpat.“
16 „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem,“ řekl jí Ježíš.
17 „Nemám muže,“ odpověděla žena. „To jsi řekla pravdu, že nemáš muže,“ řekl jí Ježíš. 18 „Měla jsi totiž pět mužů a ten, kterého máš teď, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“
19 „Pane, vidím, že jsi prorok,“ odpověděla žena. 20 „Naši otcové uctívali Boha na této hoře, vy ale říkáte, že místo, kde se má uctívat, je v Jeruzalémě.“
21 „Ženo,“ řekl jí Ježíš, „věř mi, že přichází chvíle, kdy nebudete uctívat Otce ani na této hoře, ani v Jeruzalémě. 22 Vy ani nevíte, koho uctíváte; my víme, koho uctíváme, protože spása vyjde z Židů. [<a href="https://www.biblegateway.com/passage/?search=Jan%204&version=B21;SNC#fcs-B21-26239a" rel="ugc noopener noreferrer" target="_blank">a</a>] 23 Přichází chvíle, a už je tu, kdy praví ctitelé budou uctívat Otce v duchu a v pravdě. Takové totiž Otec hledá, aby ho uctívali. 24 Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, ho musí uctívat v duchu a v pravdě.“
25 Žena odpověděla: „Vím, že přijde Mesiáš“ (který je nazýván Kristus). „Až přijde, vysvětlí nám všechno.“
26 „To jsem já,“ řekl jí Ježíš

Aplikace Youradio Talk

24|10|06| Leslie Zatloukalová | Ježíš a samařská žena

Poslechněte si podcast