Na Cestě Brno

Náboženství / spiritualita

Křesťanství

22|05|15 | Olda Auda | Pozvěme Boha do svých nejistot

Na Ceste Brno

K založení společenství Na Cestě nás vedla touha OSLAVIT BOHA.
Majíce v srdci i v mysli modlitbu Pána Ježíše Krista za církev (J 17) chceme tak činit následováním, při kterém je patrná: RADOST ze spasení,
SVATOST jako pokorné usilování o čistý a bezúhonný život navenek i v soukromí,
PRAVDA Písma Svatého osvětlující cestu,
MISIE svědectvím vlastního života, zvěstováním evangelia a službou potřebným,
JEDNOTA respektující rozdíly osobní, odlišnou míru víry a poznání i různá obdarování a pověření,
LÁSKA k Bohu a lidem vyjadřovaná slovy i praktickými činy.

Bůh nám dal příběhy. Jedním z nich je příběh Jákoba. Byl cílevědomý, měl své plány a dlouhodobě na nich pracoval. Během krátké doby se ale zhroutilo vše, co budoval. Ocitl se v naprosté nejistotě. A v ní se s ním setkává Bůh a povzbuzuje ho.
Genesis 28:1-22 
Izák si tedy zavolal Jákoba, požehnal mu a přikázal mu: „Neber si manželku z kanaánských dcer. Vstaň a jdi do Padan-aramu, do domu Betuela, otce tvé matky, a tam si vyber manželku z dcer svého strýce Lábana. Kéž ti Všemohoucí Bůh požehná, kéž tě rozplodí a rozmnoží, aby ses stal otcem svazku národů. Kéž ti dá požehnání Abrahamovo, tobě a s tebou tvému semeni, abys přijal za dědictví zem svého putování, kterou Bůh daroval Abrahamovi.“ Tak Izák odeslal Jákoba pryč a ten se vydal do Padan-aramu k Lábanovi, synu Aramejce Betuela, bratru Rebeky, matky Jákoba a Ezaua. Ezau uviděl, že Izák Jákobovi požehnal, když ho posílal do Padan-aramu, aby si odtud vzal manželku, a že když mu žehnal, přikázal mu: „Neber si manželku z kanaánských dcer,“ a že Jákob poslechl svého otce a matku a odešel do Padan-aramu. Ezau také viděl, že jeho otec nelibě snáší kanaánské dcery, a tak šel k Izmaelovi a kromě žen, které už měl, si vzal za manželku Machalat, dceru Abrahamova syna Izmaele, sestru Nebajotovu. Jákob odešel z Beer-šeby a vydal se k Cháranu. Dorazil na jedno místo a zůstal tam přes noc, neboť slunce už zapadlo. Vzal na tom místě jeden z kamenů, položil si ho pod hlavu a ulehl tam ke spánku. Ve snu pak spatřil žebřík sahající od země až k nebi a hle, vystupovali a sestupovali po něm Boží andělé. Vtom nad ním stanul Hospodin a řekl: „Já jsem Hospodin, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izákův. Zemi, na níž ležíš, dám tobě a tvému semeni. Tvého semene bude jako prachu země a rozmůžeš se na západ i na východ, na sever i na jih. Nadto v tobě a ve tvém semeni dojdou požehnání všechny rodiny země. Hle, já jsem s tebou! Budu tě chránit, kamkoli půjdeš, a znovu tě přivedu do této země. Neopustím tě, dokud nevykonám, co jsem ti řekl.“ Jákob se probudil a zvolal: „Na tomto místě je opravdu Hospodin – a já jsem to nevěděl!“ V posvátné hrůze pokračoval: „Jak hrozné je toto místo! Není to nic jiného než Boží dům a toto musí být nebeská brána!“ Časně ráno pak Jákob vstal, vzal kámen, který měl pod hlavou, vztyčil jej jako památník a polil jeho vrchol olejem. To místo nazval Bet-el, Boží dům, ačkoli se tomu městu předtím říkalo Luz. Jákob tehdy složil tento slib: „Bude-li Bůh se mnou, ochrání-li mne na mé cestě a dá mi chléb k jídlu a šaty k oblékání, takže se v pokoji vrátím do svého otcovského domu, bude Hospodin mým Bohem. Tento kámen, který jsem vztyčil jako památník, se stane Božím domem a ze všeho, co mi dáš, ti věrně oddělím desátek.“

Aplikace Youradio Talk

22|05|15 | Olda Auda | Pozvěme Boha do svých nejistot

Poslechněte si podcast