Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody „Základní metodou zůstává mechanické učení, rozvíjet by se ale měla osobnost,“ říká Ptáček

Myšlení první ligy

Rádio Zet

Společnost

,

Osobní rozvoj

„Základní metodou zůstává mechanické učení, rozvíjet by se ale měla osobnost,“ říká Ptáček

Obrázek epizody „Základní metodou zůstává mechanické učení, rozvíjet by se ale měla osobnost,“ říká Ptáček

Poslechněte si podcast

24. 7. 2017

10 min

O epizodě podcastu

Školský systém se na území České republiky nezměnil od dob Marie Terezie. Psycholog Radek Ptáček v pořadu Myšlení první ligy s koučem a mentorem Janem Mühlfeitem říká, že metodu výuky nadále představuje mechanické učení. To tuzemské studenty ale brzdí. Již na základních školách by se totiž měli učitelé soustředit na rozvoj osobnosti, sebejistoty, kompetence a hledání talentů.
„Základní metodou učení zůstává mechanické učení. To je strašně moc vidět na vysokoškolských studentech. Když přijdu do posluchárny, obvykle české a zahraniční studenty rozeznám snadno. Český student častokrát nikdy nic neřekne, sedí vzadu, píše si, u zkoušky třeba pak umí skvěle. Zahraniční student si ale obvykle nepíše. Nicméně se soustředí, diskutuje, zpochybňuje, dotazuje se a vyžaduje čtení, což se u Čechů nikdy nestane,“ řekl Ptáček na rádiu Zet. Z tohoto pohledu si musíme uvědomit, co českým studentům chybí. Biflování nenahradí rozvoj osobnosti, nalezení sebejistoty, kompetence nebo jejich talentů. To jsou přitom faktory, na které by se již učitelé na základních školách měli zaměřit. Ptáček říká, že české školství není i přesto na vůbec špatné úrovni. Tento fakt měl možnost posoudit v rámci svých přednášek v zahraničí. Navštívil například země, jako jsou Kyrgyzstán, Kazachstán, evropské státy, Ameriku nebo Laos, Kambodžu a Srí Lanku. Ve světovém srovnání z tohoto pohledu určitě nezaostáváme. Dokonce se nám podařilo vymýtit negramotnost. Jediným problémem nicméně zůstávají zastaralé techniky vyučování. Další rizikovou oblast představují moderní technologie. Do značné míry nám usnadňují život, ale na druhou stranu nám rovněž mnohé berou. „Domnívám se, že technologie, která nám měla sloužit a měla člověka upgradovat, ho velmi významným způsobem downgraduje. Toto nejsou hypotézy, to není riziko, to je prostě fakt. Víme, že je přímá úměra s používáním technologie a nižšími kognitivními schopnostmi a nižšími exekutivními schopnostmi, což je pak schopnost soustředění, organizace, přepínání z úkolu na úkol. Je to nejenom u dětí, ale i u dospělých,“ uvedl Ptáček. Ptáček nechce zlehčovat význam technologií ve vzdělávání u dětí nebo dospělých. Podstatnější je ovšem se naučit používat mozek bez oněch podpůrných pomůcek.     Článek obsahuje pouze část rozhovoru. Celý rozhovor Jana Mühlfeita s psychologem Radkem Ptáčkem si můžete poslechnout v playeru výše. Pravidelné rozhovory s hosty rozvojového kouče, mentora a také bývalého prezidenta společnosti Microsoft pro Evropu Jana Mühlfeita na téma osobního rozvoje uvádíme v pořadu Myšlení první ligy na rádiu ZET každé pondělí po 10:45.    Zdroj: Zet