„Problém je, že české základní a střední školství nemá žádnou strategii,“ říká Kala

Ve své kariéře jste byl i úspěšným podnikatelem. Co vše jste dělal? Můj asi nejznámější projekt je vybudování eBanky, prvnímu internetovému bankovnictví tady v České republice. Ten projekt byl na přelomu století, v eBance jsem jako ředitel pracoval tři roky a potom jsme eBanku prodali a já jsem bankovnictví opustil. Začal jsem se věnovat něčemu, co mi dává velký smysl, a to  vzdělávání. Kde se vzal ten nápad založit školu? Impulsy založit školu byly dva. Jeden z nich byl, že jsem pomáhal rodičům z vedlejší vesnice se zakládáním jejich školy. Říkal jsem si, že když to zvládne parta rodičů, která nemá odborné zázemí, jaké mám například já v práci, tak proč bychom to nezvládli my. Druhý impuls byl náš starší kluk, který v té době začal chodit do školy, kterou považuji za skvělou, je to Mezinárodní škola v Praze. Tam jsem najednou viděl, že to jde dělat tak, jak to mám v hlavě a tak, jak se to snažíme dělat v práci se školami, ale vždy to sklouzlo do jednoho projektu a pak se to vrátí do lavic. V čem jsou vaše škola jiná? Jaká je její strategie? Jednodušší otázka by byla v čem je stejná, protože odpověď by zněla, že toho moc není. Je stejná v tom, že tam chodí děti, jsou tam učitelé a že se ty děti učí. Je už hodně jiná v tom, co se učí, jak se učí. Strategie je taková, že máme otevřenou první až čtvrtou třídu. Je to sdílená skupina dětí bez ohledu na stáří. Strategie na tom prvním stupni je v podstatě o tom, aby se děti naučily myslet, samy pracovat, naučily se spolupracovat a naučily se učit...Jak se děti umí učit je pro nás hodně důležité. Pod učením si nepředstavujte biflování, ale spíše to, že se děti učí přemýšlet, učí se řešit situace, dostávat do sebe myšlenkové koncepty, odkrývat je, jít do hloubky. Jednou jste uvedl, že české zákonodárství poskytuje široké možnosti, co se týče rozjezdu škol. Rozveďte to. Je to tak, máme na jednu stranu poměrně benevolentní zákon v tom smyslu, že si školy mohou určit svoje školní vzdělávací programy a ty mohou být hodně různorodé. Na druhou stranu má spoustu byrokratických drobností a překážek, které člověk musí vyřešit a projít si martyriem zakládaní školy, je to poměrně komplikovaná věc. Ve školství se pohybujete dlouhou dobu. Co říkáte na průměrné až podprůměrné výsledky českých studentů, především středoškoláků, v mezinárodních testech? Člověk by si řekl, že průměr není ještě tak hrozný. Druhá věc ale je, kam to směřuje. Tam já vidím ten problém. Vidím problém v tom, že nemáme jasné řešenou strategii, co tady chceme se základním a středním školstvím dělat. To je vidět velký rozdíl například proti Finsku, kde každá dekáda je strategie o něčem jiném. Povolání učitele tam má velkou prestiž. Důvod, proč je Finsko tak na špici je, že ta reforma nebyla o kvalitě ve vzdělávání, ale o rovnosti ve vzdělávání... Logika je, že to dítě, které chodí do horší školy, potřebuje stejnou péči jako to dítě, které chodí do té lepší.   xmJdz7yN0LM   Článek obsahuje pouze část rozhovoru. Celý rozhovor Jana Mühlfeita se zakladatelem a  ředitelem škol Heuréka Janem Kalou si můžete poslechnout v playeru výše. Pravidelné rozhovory s hosty rozvojového kouče, mentora a také bývalého prezidenta společnosti Microsoft pro Evropu Jana Mühlfeita na téma osobního rozvoje uvádíme v pořadu Myšlení první ligy na rádiu ZET každé pondělí po 10:45.    Zdroj: Zet