Lidé měli dosud vždy nějakou vizi budoucnosti, ta jim teď ale chybí, říká publicista Jefim Fištejn

Vize budoucnosti byla vždy silnou lidskou motivací. Podle publicisty Jefima Fištejna ale taková motivace dnes neexistuje, protože není jasně zformulovaná. „To, co je předkládáno – například ‚bojujme proti klimatickým změnám‘. Fajn, ale co dál?“ ptá se Fištejn.

Tématem rozhovoru Fištejna s Janem Mühlfeitem v pořadu Myšlení první ligy byl také stav americké společnosti. K její polarizaci podle Fištejna došlo poprvé už na konci šedesátých let minulého století. „Nespokojenost se stavem věcí je přirozenou záležitostí. Leda tak možná v blázinci existuje situace, kdy je člověk zcela spokojen se svým bytím a se společností,“ říká publicista. Nespokojenost v amerických podmínkách ale podle něj vždy souvisela se snahou naplnit americký sen.

Fištejn se narodil v roce 1946 v Kyjevě. Vystudoval fakultu žurnalistiky na Lomonosovově univerzitě v Moskvě. K psaní ho to vždy táhlo. „Už na střední škole mi spolužáci říkali, že mluvím jak kniha,“ vzpomíná Fištejn. Původně prý chtěl psát vážnou literaturu. „Vysoké školy v tomto oboru ale moc nejsou, tak jsem šel po tom, co je k tomu nejblíž. A to je publicistika,“ vysvětluje Fištejn. V roce 1968 se přestěhoval do Prahy. Tehdy se poprvé setkal s češtinou. „Učit se je silné slovo. Nějakým řízením osudu jsem vždycky měl pocit, že se nepotřebuju učit, že to prostě umím. Od první vteřiny se projevilo takové jazykové přilnutí,“ dodává Fištejn.