Kašáková: „Je potřeba, aby se děti z dětských domovů začaly zajímat o to, co je venku čeká“

O to, jaké to bylo v dětském domově a jaké to je, se do něj dnes vracet, se Veronika Kašáková podělila v pořadu Myšlení první ligy kouče, mentora a bývalého prezidenta společnosti Microsoft pro Evropu Jana Mühlfeita.   Co pro Vás bylo nejtěžší v dětském domově? Asi přijmout ten fakt, že nejsem pro nikoho jediná. Strašně jsem toužila někomu patřit a mít přirozeně matku. Měli jsme malou a velkou třídu, pak se to měnilo na rodinné skupinky, tak to mě trochu bolelo. Žárlila jsem i na vlastní děti vychovatelů. Měla jsem pocit, že o něco přicházím. Vy dnes chodíte za dětmi, které odcházejí z dětských domovů a radíte jim. Je to pro vás těžké? Je to pro mě hrozně opravdové. Když přijdu do dětského domova, tak se znova vrátím a jsem pořád ta dívka s dětského domova jen s pár zkušenostmi navíc. Mám za sebou dost pádů z dětského domova. Neřekla bych, že je něco nejtěžší, spíš bych si strašně přála, aby mi děti naslouchaly jen proto, že mám za sebou hodně let, co jsem se nabrečela a trápila. Chtěla bych je toho ušetřit, proto tam přijdu s tím, že jim jdu pomoci a nasměrovat. Vaše problémy po odchodu z dětského domova souvisely i s velkými dluhy. Co bylo příčinou? Naprosto upřímně obrovský nezájem se informovat o tom, co je venku. Není pravda, že by vás domov svým způsobem nepřipravil. Chodí tam lidi, které mají různé workshopy a snaží se je naučit o tom, co je venku. Ty děti to ale nezajímá. Nejsou tam s tou mamkou, která chodí na úřad, počítá koruny do výplaty nebo říká, co musí zaplatit. Když budeme šetřit, tak se o tom naše dítě dozví, protože se to týká celé rodiny. Děti z dětských domovů mají ale po materiálních stránkách všechno... V tuto chvíli je potřeba, aby ty vědomosti začaly děti zajímat a pak, aby měly touhu být kvalitními lidmi, co žijí plnohodnotné životy. Oni se bojí, že když selhaly jejich rodiče, tak se to stane i jim. Co považujete za největší úspěch Vaší dosavadní kariéry? Začínám si každým dnem uvědomovat, že je to ta kniha. Když čtu dopisy od čtenářů, tak to je obrovská odměna za to. Dlouho jsem si to neužívala, protože s tou velkou pravdou v knize přišla i spousta negativních ohlasů. Napsala jsem tam totiž svou pravdu, která se nemusí slučovat s pravdou lidí zúčastněných na mém životě. Měla jsem i pocity, jestli jsem vůbec udělala dobře. Když pak ale čtu, co to dělá s dětmi z dětských domovů, tak si připadám konečně úspěšná. Umíte si představit, že tento příběh bude jednou námětem filmu nebo se stane předmětem pozornosti Hollywoodu? Já už dnes nejsem žádný troškař (smích). Už jsme to řešili, jsou lidi, kteří se o to zajímají a něco se tvoří. Komunikuji i s někým, kdo by knížku přeložil, aby byla zajímavá i v zahraničí. O filmu se už mluví, ale já nikam nespěchám. Nechtěla bych, aby to byl film, na který se podíváme jednou a hned ho vypustíme. Chtěla bych tam tu filosofii života, která mě nasměrovala a velice mi pomohla, takže si hodně vybírám.  A já věřím, že jednou třeba bude i v Hollywoodu. Třeba tady už nebudu, ale to, co si dokážeme představit, toho lze dosáhnout.      Článek obsahuje pouze část rozhovoru. Celý rozhovor Jana Mühlfeita s Veronikou Kašákovou si můžete poslechnout v playeru výše. Pravidelné rozhovory s hosty rozvojového kouče, mentora a také bývalého prezidenta společnosti Microsoft pro Evropu Jana Mühlfeita na téma osobního rozvoje uvádíme v pořadu Myšlení první ligy na rádiu ZET každé pondělí po 10:45.    Zdroj: Zet