
Jak se vaří na Hradě? Šéfkuchař Jiří Král vařil pro světové delegace, včetně britské královny

Poslechněte si podcast
20. 5. 2017
12 min
O epizodě podcastu
Gastronomie nebyla jeho první volba, Jiřího Krále však ke kuchařině přesvědčila slova jeho dědečka: „Jíst se bude pořád.“ Z učně v restauraci na Praze 3 se Král vypracoval až do prezidentské kuchyně. V současné době šéfuje kuchyni restaurace Aureole, která je nositelem ocenění Bib Gourmand v Michelinském průvodci. Jak se vaří na Hradě? To prozradil Král v pořadu Myšlení první ligy.
Kdy u vás vyvstal impuls ke gastronomii ?
Když jsem šel do učení, tak jsem chtěl být automechanikem, pak mě bavilo dělat se dřevem, tak jsem chtěl jít dělat truhláře. Kamarádi šli na ten obor, tak jsem chtěl jít s nimi. Další kamarád šel na gymnázium, to mě zas tak úplně nebavilo, ale nakonec rozhodla gastronomie a můj děda, který říkával: ,Hele jíst se bude pořád. Jdi do toho.' Tak jsem do toho šel, ale že by mě to nějak moc bavilo, říct nemůžu.
Vyučil jsem se, nastoupil jsem na Prahu 3 do restaurace Pálava. V učení jsem se dostal hodně vysoko, byl jsem jedním z nejlepších učedníků, tak jsem se dostal na jednu z nejlepších možných pozic. Tam jsem se také potkal s šéfem Alcronu s Karlem Lukešem, který se tam občas zastavil. Říkal mi, že dělá na Hradě takové akce, státní návštěvy a podobně a mně se to strašně líbilo, tak jsem občas šel pomoc na Hrad. To byl takový impuls.
Pak jste ale i vařil prezidentovi…
Ano. Po několika letech. Začínal jsem tím, že jsem dělal různé rauty a akce na Pražském hradě, protože jsem začínal u cateringové firmy Golem, kterou založil Karel Lukeš. Potom, když jsem dělal šéfkuchaře v Obecním domě, tak jsme vyhráli konkurz a staral jsem se šest let o prezidenta Klause a většinu státních návštěv přímo na Hradě.
Jaký byl Václav Klaus strávník? Na co si potrpěl?
Myslím, že byl skromný. Odlehčené pokrmy, ne moc velké porce a preferoval i českou kuchyni, ale tu odlehčenou. Bůček jsme nepekli. Když už se dělalo něco, tak vepřové spíš libovější a ryby, zelenina...
V čem je jiné vaření pro prezidenta ve srovnání s vaření v restauraci?
Pokrm je víceméně stejný. Musíte dbát na hygienu atak dál. V luxusních restauracích se tomu věnují úplně stejně, jako jestli vaří pro prezidenta, nebo ne. Pro prezidenta je ale vše naplánováno dopředu. Máte protokol. Když je státní návštěva, tak několik týdnu dopředu víte přesně, co budete vařit, v kolik se to bude servírovat, kdo kde bude sedět atak dál. To je všechno striktní. Časy jsou také úplně jasné.
Kdo tedy na všechny tyto formality při státních návštěvách dohlíží? To jste vy?
Ne, je tam šéf protokolu. Před každým slavnostním obědem nebo večeří probíhá trénink. Když je veliká tabule a máte tam třeba 80 hostů, tak potřebujete nějakých 50 číšníků. Jeden číšník nese jídlo jen dvěma hostům. Samozřejmě prezidenti mají každý jednoho. Ti sedí naproti sobě a každý má vedle sebe manželku protějšku. Obsluhuje se tedy od prostředku ke krajím. Čím důležitější osoba, tím je více veprostřed.
Co podle vás dělá excelentního šéfkuchaře?
Asi preciznost. Samozřejmě musíte mít chuť, musíte mít představivost. Výborný šéfkuchař by měl umět kreslit, protože to jídlo si musíte představit. Pak ale musíte být precizní a důsledný, protože sám v restauraci neuvaříte. Musíte stále kuchaře kontrolovat. Vy uděláte jídelní lístek, udělá se přesná receptura, vyfotí se to jídlo a musíte to kontrolovat, aby to bylo pořád stejné dnes, zítra, za týden.
Článek obsahuje pouze část rozhovoru. Celý rozhovor Jana Mühlfeita s šéfkuchařem restaurace Aureole Jiřím Králem si můžete poslechnout v playeru výše.
Pravidelné rozhovory s hosty rozvojového kouče, mentora a také bývalého prezidenta společnosti Microsoft pro Evropu Jana Mühlfeita na téma osobního rozvoje uvádíme v pořadu Myšlení první ligy na rádiu ZET každé pondělí po 10:45.
Zdroj: Zet