„Dívali se na mě jako na exota,“ popisuje Miroslav Šole své působení ve vedení Compass Group
Poslechněte si podcast
6. 3. 2016
10 min
O epizodě podcastu
Už od malička chtěl Miroslav Šole pracovat v oboru gastronomie. Slavným šéfkuchařem se sice nestal, zato se vypracoval do pozice ředitele pro střední a východní Evropu britské společnosti Compass Group, která je světovým dodavatelem potravin. V České republice tato společnost působí pod názvem Eurest, kde Šole v minulosti prošel pozicí generálního a provozního ředitele. O tom, že respekt ve světě se musí vybojovat, mluvil Šole v pořadu Myšlení první ligy s mentorem, koučem a bývalým prezidentem společnosti Microsoft pro Evropu Janem Mühlfeitem.
V minulosti jste podnikal, provozoval jste v Česku několik restaurací. Proč jste si vybral oblast stravování?
Byla to moje odvěká láska. Jako dítě jsem se pohyboval s mámou v kuchyni, nakukoval jsem do hrnců a hrozně mě to bavilo. Rád vařím a hrozně rád o tom čtu. Skutečně jsem se i profesionálně učil vařit. A to, že jsem chtěl s tím oborem být spojen, mě k tomu nějak přivedlo.
Jak dlouho jste dělal ve vedení Eurestu v České republice?
Tohle jsem dělal asi 10 let a pak jsem se dostal díky výsledkům do úrovně plus 1. To znamená, že jsem byl regionální šéf a spravoval jsem 5 zemí.
Jak vás na centrále v Londýně brali? Jak brali „člověka z Východu“ v regionální pozici? Brali vás jako sobě rovného nebo jste si to musel vybojovat?
Myslím, že se na mě trochu dívali jako na exota. Člověk si to musí vybojovat. Já jsem tam šel s obrovskou pokorou. Říkal jsem si: „Chlapče, ve světě hlavně zdrav! Nikdy nevíš.“ Kam jsem přišel, tam jsem zdravil. I sekretářky, uklízečky. A oni pak říkali: „To je ten slušnej člověk z Prahy.“ Já si myslím, že ta pokora se člověku vždy vyplatí. Postupnými krůčky jsem se tam propracoval a myslím, že mě tam i brali.
Jaké je nejlepší složení stravy pro vrcholového managera?
Je dobré opustit takové pojmy jako zdravá a nezdravá strava. Osobně si myslím, že nejlepší je jíst to, aby vás to jako managera udrželo u výkonu. Něco, co nebere energii. Já mám rád vepřo knedlo zelo, ale já ho nemůžu jíst přes den, protože bych spal. Mě to odebere energii.
Nemyslím si, že k obědu musí být vydatné jídlo. Když jsem se pohyboval v Londýně, tak tam je oběd lehký a rychlý. Jsou tam bagety, různé sendviče. Nemyslím si, že je to úžasná strava, ale je rychlá. Najíst se a jít pracovat. Pro mě je managerská strava jednoznačně lehká. Myslím si, že manageři přežijí o polívce do sedmi a pak se můžou pořádně najíst.
Článek obsahuje pouze část rozhovoru s Miroslavem Šolou. Celý rozhovor si můžete poslechnout v playeru výše.
Pravidelné rozhovory s hosty rozvojového kouče, mentora a také bývalého prezidenta společnosti Microsoft pro Evropu Jana Mühlfeita na téma osobního rozvoje uvádíme v pořadu Myšlení první ligy na rádiu ZET každé pondělí po 10:45.
Zdroj: Zet