To nejlepší z americké poezie: Wallace Stevens (4. díl)

Po literární dráze toužil, nechtěl však bojovat o živobytí. Dával přednost dobře placené práci pro pojišťonu. Většina jeho spolupracovníků neměla ponětí o tom, že píše. S dalšími literáty se nestýkal, udržoval s nimi pouze korespondenci. Věřil, že básník může vytvořit svého druhu náboženství a poezie pro něj byla nejvyšší lidská činnost, jakýsi sňatek mezi představivostí a světem. Krása skutečného světa podle něj existuje jen proto, že je prožívána v představivosti člověka.