Díl třetí: Markéta – Smrad a špína ve vazbě. Životní prostor o velikosti plážové rohože.

Ve třetí epizodě Markéta otevřeně popisuje první dny po zadržení na Srí Lance – od výslechu přes předběžný soud až po příjezd do ženské věznice. Vypráví o okamžiku, kdy stála před soudkyní a byla připravena přiznat se k vině, i o následných téměř třech letech čekání na výsledek.

Vrací se k hrůzám věznice: špína, smrad z rybího trhu, spaní na zemi v přeplněné hale a vypráví i o seznámení s ostatními vězeňkyněmi, jako třeba se Zaidou, která čekala na rozsudek šest let.

Zlom nastal ve chvíli, kdy jí vězeňský kaplan nechal přečíst verš z Bible: „Já jsem cesta, pravda i život.“ Markéta popisuje, jak tehdy po dlouhé době plakala – a našla v sobě sílu i naději přežít.