
Umělé inteligenci je jedno, zda je autor mrtev. Tvořit znamená přiznat svoji zranitelnost
Jak probíhá proces tvorby rozličných umělců? Jak se to propojují se současným světem a politikou konzumu? A co je blokuje tvořit? Nový díl podcastu MOSHPIT o procesu tvorby, politice konzumu a umělé inteligenci s tvůrci hudby a interdisciplinárního umění Willim Solovicem, vizuálního umění Viktorií Kopeckou a textů i úspěšných předávek v rugby Magdalénou Snítilovou.
„Když do sebe narazí dvě ideje a nastane srážka, tam vzniká dílo,” říká Willi. Podle Viktorie je umění zas vždycky niterní interakce. Je autor mrtev? Pro ní ne. „Hledám v tom sebe, ale hledám v tom i autora. Když vím, že autor mlátil svoji manželku, k čemu by mi bylo to ignorovat?” říká. Hosté se bavili i o tom, jak pohlížet na proces tvorby v době umělé inteligence. „Systém nás učí, že zranitelnost je neco nechtěného,” říká Magdaléna. „Ale právě kvůli tomu že AI umí napsat bakalářku za 30 vteřin bychom se měli učit tvořit jako lidi,” dodává Viktorie.
Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři.
