Pedagogic...

Katedra občanské výchovy a filozofie

Vzdělání

Společnost

Kurzy

Filosofie

Zdeněk Pinc - Úvod do fenomenologie I - Německá klasická filosofie

Modré pondělky - filosofické přednášky z devadesátých let

Unikátní sbírka přednášek z filosofických kurzů Univerzity Karlovy, pořízených na magnetofonové kazety v devadesátých letech. Uslyšíte Jana Sokola o náboženství a etice, Miroslava Pauzu o dějinách české filosofie, Miroslava Petříčka o dekonstrukci, Stanislava Komárka i další osobnosti tehdejší akademické scény. Témata sahají od antické filosofie přes fenomenologii až po kulturní studia a logiku. Nahrávky zachycují atmosféru doby, kdy se na českých univerzitách po čtyřiceti letech znovu otevřeně diskutovalo o idejích, které byly předtím tabu. Původní kazety byly digitalizovány v rámci projektu KOVF na Pedagogické fakultě UK.

Proč si přednášku poslechnout? Přemýšleli jste někdy, proč když se soustředíte na pomoc lékaře, přestanete vnímat krásu dívky v čekárně nebo tváře svých politických odpůrců? Tato přednáška vám na příkladu „doktora v horizontu“ ukáže, jak naše pozornost neustále přeskakuje a jak se věci kolem nás skrývají a odkrývají podle toho, co zrovna hledáme. Poslechněte si fascinující příběh o Janu Patočkovi a Karlu Marxovi, který vás inspiruje k tomu, abyste svět nejprve zkusili skutečně uvidět, než se jej rozhodnete měnit. Anotace: Přednáška definuje vztah mezi fenomenologií a německou klasickou filozofií skrze korelaci subjektu a objektu, přičemž vychází z Kanta, který v izolaci Královce oddělil „věc o sobě“ od smyslového názoru. Pinc kontrastuje Hegelovu dialektickou „spirálu“ směřující k Absolutnu s Husserlovým pojetím, které student trefně připodobňuje k „šroubu“ – horizontálnímu pohybu, kde se objekt nemění, ale proměňuje se naše perspektiva skrze polithetické akty. Kriticky je analyzována Marxova inverze Hegela jako přechod od pozorujícího diváka k jednajícímu aktérovi, což Pinc interpretuje jako riziko ztráty schopnosti vidět svět v jeho totalitě. Hlavní přínos spočívá v pochopení „samopohybu pravdy“, kde role filosofa není v aktivistickém zasahování, ale v poctivém popisu toho, jak se věci samy v našem vědomí vykazují.

Proč si přednášku poslechnout? Přemýšleli jste někdy, proč když se soustředíte na pomoc lékaře, přestanete vnímat krásu dívky v čekárně nebo tváře svých politických odpůrců? Tato přednáška vám na příkladu „doktora v horizontu“ ukáže, jak naše pozornost neustále přeskakuje a jak se věci kolem nás skrývají a odkrývají podle toho, co zrovna hledáme. Poslechněte si fascinující příběh o Janu Patočkovi a Karlu Marxovi, který vás inspiruje k tomu, abyste svět nejprve zkusili skutečně uvidět, než se jej rozhodnete měnit.Anotace: Přednáška definuje vztah mezi fenomenologií a německou klasickou filozofií skrze korelaci subjektu a objektu, přičemž vychází z Kanta, který v izolaci Královce oddělil „věc o sobě“ od smyslového názoru. Pinc kontrastuje Hegelovu dialektickou „spirálu“ směřující k Absolutnu s Husserlovým pojetím, které student trefně připodobňuje k „šroubu“ – horizontálnímu pohybu, kde se objekt nemění, ale proměňuje se naše perspektiva skrze polithetické akty. Kriticky je analyzována Marxova inverze Hegela jako přechod od pozorujícího diváka k jednajícímu aktérovi, což Pinc interpretuje jako riziko ztráty schopnosti vidět svět v jeho totalitě. Hlavní přínos spočívá v pochopení „samopohybu pravdy“, kde role filosofa není v aktivistickém zasahování, ale v poctivém popisu toho, jak se věci samy v našem vědomí vykazují.Přednáška byla proslovena 29. 12. 1990 na Universitě Karlově.

Aplikace Youradio Talk

Zdeněk Pinc - Úvod do fenomenologie I - Německá klasická filosofie

Poslechněte si podcast