Pedagogic...

Katedra občanské výchovy a filozofie

Vzdělání

Společnost

Kurzy

Filosofie

Stanislav Komárek - Natura et cultura II: Proměny antického a středověkého vnímání přírody, krajiny a člověka

Modré pondělky - filosofické přednášky z devadesátých let

Unikátní sbírka přednášek z filosofických kurzů Univerzity Karlovy, pořízených na magnetofonové kazety v devadesátých letech. Uslyšíte Jana Sokola o náboženství a etice, Miroslava Pauzu o dějinách české filosofie, Miroslava Petříčka o dekonstrukci, Stanislava Komárka i další osobnosti tehdejší akademické scény. Témata sahají od antické filosofie přes fenomenologii až po kulturní studia a logiku. Nahrávky zachycují atmosféru doby, kdy se na českých univerzitách po čtyřiceti letech znovu otevřeně diskutovalo o idejích, které byly předtím tabu. Původní kazety byly digitalizovány v rámci projektu KOVF na Pedagogické fakultě UK.

Pozvánka k poslechu: Proč se v hlubokém lese cítíme nesví, zatímco za hradbami zahrad nacházíme klid? Tato přednáška vás provede historií našeho strachu z vlků, který dal jméno slavným školám, a vysvětlí, proč staří Řekové viděli v rostlinách „převrácené lidi“. Zjistíte, že hranice starověkého Říma dodnes určují, zda v Evropě dáváme přednost fantazii, nebo přísné odpovědnosti, a proč středověk možná nebyl zdaleka tak temný, jak se nám snaží namluvit moderní učebnice. Anotace: Přednáška mapuje paradigmatické posuny v chápání přírody od biologické fascinace Řeků po pragmatickou agronomiku Římanů a stabilitu středověku. Mluvčí zdůrazňuje přelomový moment „smrti velkého Pana“, symbolizující přechod od lovecko-sběračské intimity s přírodou k agrárnímu nepřátelství vůči divočině. Toto napětí ilustruje na etymologii „Liceum“ (chrám Apolóna Lykeia, ochránce před vlky), kde se instituce vědění stává bezpečným ostrovem uprostřed pustiny. Analýza dekonstruuje antickou představu „věčného návratu“ (platonický rok) v kontrastu k nastupující linearitě času a středověké teorii o postupné degeneraci světa (představa, že žáci jsou slabší než učitelé). Komárek rovněž reflektuje vliv římského impéria na současnou mentalitu Evropy, kdy hranice Limes Romanus na Dunaji a Rýnu dodnes odděluje „katolický jih“ s jeho fantazií a gastronomií od „protestantského severu“ definovaného odpovědností a strohostí. Středověk je zde rehabilitován nikoliv jako „temný věk“, ale jako období klimatického optima a stabilní, autarkní (samozásobitelské) společnosti, která v korporativním řádu nalezla dynamickou rovnováhu s prostředím. Přednáška byla proslovena v 90. letech na Přírodovědecké fakultě UK.

Aplikace Youradio Talk

Stanislav Komárek - Natura et cultura II: Proměny antického a středověkého vnímání přírody, krajiny a člověka

Poslechněte si podcast