Pedagogic...

Katedra občanské výchovy a filozofie

Vzdělání

Společnost

Kurzy

Filosofie

Stanislav Komárek - Lidské a mimolidské v zrcadle staletí. Hranice mezi člověkem a zvířetem v procesu vzájemného rozpoznávání

Modré pondělky - filosofické přednášky v devadesátých let

Unikátní sbírka přednášek z filosofických kurzů Univerzity Karlovy, pořízených na magnetofonové kazety v devadesátých letech. Uslyšíte Jana Sokola o náboženství a etice, Miroslava Pauzu o dějinách české filosofie, Miroslava Petříčka o dekonstrukci, Stanislava Komárka i další osobnosti tehdejší akademické scény. Témata sahají od antické filosofie přes fenomenologii až po kulturní studia a logiku. Nahrávky zachycují atmosféru doby, kdy se na českých univerzitách po čtyřiceti letech znovu otevřeně diskutovalo o idejích, které byly předtím tabu. Původní kazety byly digitalizovány v rámci projektu KOVF na Pedagogické fakultě UK.

Pozvánka k poslechu: Filozofická reflexe historie není odtržená od reality, ale naopak nám pomáhá pochopit, proč se i v dnešním světě potýkáme se strachem z jinakosti a neznámého. Zajímalo vás někdy, zda nás lidmi dělá naše DNA, nebo spíše to, jak se zdobíme a jak se chováme k ostatním? Tato přednáška vás provede fascinující cestou od historie tetování u divokých kmenů až po islámské legendy o opicích jako o degenerovaných odlescích lidství. Nabízí jedinečný pohled na to, proč se někdy bojíme „těch druhých“, a ukáže vám, že skutečná lidskost nespočívá v tom, že jsme všichni stejní, ale v naší schopnosti respektovat odlišné podoby života.Anotace: Vymezení hranice mezi „lidským“ a „mimolidským“ představuje strategický bod, od něhož se odvíjí moderní etika, legislativa a samotná struktura společenského uznání. Tato analýza dekonstruuje způsoby, jakými lidstvo v průběhu staletí definovalo svou vlastní výlučnost tváří v tvář zvířecímu světu a jiným kulturám skrze optiku historické antropologie a dějin biologie. Hlavním argumentem přednášky je teze, že lidství není biologicky danou konstantou, nýbrž rituálním a kulturním konstruktem. Mluvčí to demonstruje na příkladech přírodních národů, pro něž je člověk definován až skrze umělé zásahy (např. tetování u kmenů v Jižní Americe), které jej vydělují z přirozeného řádu. Historické precedenty, jako jsou španělské koloniální spory o duši indiánů či Lineova raná klasifikace zahrnující tvory jako Homo troglodytes, ilustrují, jak byla definice lidství opakovaně zneužívána k mocenské exkluzi. Zásadním filozofickým vhledem je kritika „středoevropského prokletí“ – tendence myslet v rigidních diskontinuitách (ostrých hranicích) namísto v gradientech. Mluvčí varuje před moderním požadavkem na „stejnost“ jako nutnou podmínku pro uznání rovnosti. V kontextu roku 1993 a tehdejší vzmáhající se xenofobie argumentuje, že neschopnost uznat hodnotu v odlišnosti (v biologickém i kulturním gradientu) otevírá cestu k nebezpečné redukci morálky na pouhá biologická data. Přednáška tak slouží jako apel k návratu k takovému pojetí lidských práv, které není podmíněno genetickou identitou, ale etickým rozhodnutím.Přednáška byla proslovena 1.3.1993, pravděpodobně na Přírodovědecké fakultě University Karlovy.

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Stanislav Komárek - Lidské a mimolidské v zrcadle staletí. Hranice mezi člověkem a zvířetem v procesu vzájemného rozpoznávání

Poslechněte si podcast