Miroslav Petříček - Dekonstrukce a hranice (9): Fenomenologie, tělesnost a geneze artikulace

Pozvánka k poslechu: Je svět, který vidíme, jen geometrickou mapou, nebo živou tkání, které se dotýkáme očima? Tato přednáška vám ukáže, že vidění jedním okem je pouhá konstrukce, zatímco teprve zapojení obou očí znamená přechod k úplně jinému řádu – k prožitku, kde naše tělo doslova ohmatává věci a v němž se hranice mezi námi a světem neustále vlní a proměňují. Tato přednáška svým důrazem na propletenost vidoucího a viděného připravuje půdu pro hlubší studium stěžejního pozdního díla Maurice Merleau-Pontyho Viditelné a neviditelné.

Anotace: Přednáška kriticky reviduje Husserlův „intelektualismus“, který Petříček ilustruje na příkladu fenomenologie pracující s „hranatými předměty“, a staví proti němu potřebu zachytit „dětství věci“ v neostrém „jitřním světle“ původní zkušenosti. Autor využívá literární analýzu románu Paní Dallowayová od Virginie Woolfové, kde obraz vlny slouží jako model hranice v procesu „dění“ a jako metafora pro rozmývání hranic mezi vědomím a světem. Klíčovým tématem je interdependence existence a situace: Petříček vysvětluje, že vnímání není mechanický proces, ale „pohled, který objímá“ a ohmatává svět, čímž se radikálně liší od Sartrova „fixujícího pohledu“.

Přednáška byla proslovena 4. 5. 1993 patrně na Filosofické fakultě UK v rámci cyklu Dekonstrukce a hranice (DAH 9).