Obrázek epizody Miroslav Petříček - Dekonstrukce a hranice (11): Fenomenologie vnímání a přechod k postmoderně

Miroslav Petříček - Dekonstrukce a hranice (11): Fenomenologie vnímání a přechod k postmoderně

Obrázek epizody Miroslav Petříček - Dekonstrukce a hranice (11): Fenomenologie vnímání a přechod k postmoderně

Poslechněte si podcast

30. 7. 2026

1 hod 1 min

Pozvánka k poslechu: Objevte pohled na lidské tělo, které není jen předmětem v prostoru, ale živoucím nástrojem, jímž se dotýkáme samotné tkáně světa. Tato přednáška vám ukáže, že vidění je vlastně pokračováním hmatu a že hranice mezi námi a okolím není zdí, ale živým místem setkání, kde se naše existence prolíná s vlnou bytí. Přednáška svým důsledným rozkrytím situovanosti pohledu a tělesné zkušenosti přesvědčivě otevírá téma postmoderní etiky jako odpovědného pohybu v prostoru mezi já a druhým, čímž definitivně opouští Prokústovo lože binárních protikladů.

Anotace: Přednáška kriticky rozvíjí fenomenologii Maurice Merleau-Pontyho, v níž vidění přestává být doménou nesituovaného subjektu (Cosmotheoros) a stává se aktivním „ohmatáváním“ skrze univerzální tělesnou látku světa (chair). Petříček skrze literární paralelu s vlnou u Virginie Woolfové ilustruje „zrno bytí“ a překonává Husserlovu „iluzi absolutní reflexe“ poukazem na to, že svět je „vždy již zde“ jako předpredikativní jednota ustavovaná fungující intencionalitou. Klíčovou tezí je posun chápání hranice od metafyzické negace k diakritické artikulaci, tedy k dynamickému poli, kde koexistuje kontinuita prožívaného s diskontinuitou pojmového. Tento pohyb na hranici, odkazující až k platónskému motivu chóry, připravuje půdu pro postmoderní odmítnutí logiky „buď, anebo“.

Přednáška byla proslovena 18. 5. 1993 v prostředí university v rámci cyklu Dekonstrukce a hranice (DAH 11).

Popis podcastu

Unikátní sbírka přednášek z filosofických kurzů Univerzity Karlovy, pořízených na magnetofonové kazety v devadesátých letech. Uslyšíte Jana Sokola o náboženství a etice, Miroslava Pauzu o dějinách české filosofie, Miroslava Petříčka o dekonstrukci, Stanislava Komárka i další osobnosti tehdejší akademické scény. Témata sahají od antické filosofie přes fenomenologii až po kulturní studia a logiku. Nahrávky zachycují atmosféru doby, kdy se na českých univerzitách po čtyřiceti letech znovu otevřeně diskutovalo o idejích, které byly předtím tabu.

Přednášky jsou rozdělené do sezón podle přednášejících v abecedním pořadí:

  1. Václav Bělohradský
  2. Jiří Bílý
  3. Václav Břicháček
  4. Vladislav Dudák
  5. Jiří Fiala
  6. Jaroslav Flégr
  7. Pavel Garvin
  8. Ivan M. Havel
  9. Aleš Havlíček
  10. Václav Hubinger
  11. Stanislav Komárek
  12. Zdeněk Kratochvíl
  13. Jaroslav Krejčí
  14. Martin Matuštík
  15. Martin Palouš
  16. Miroslav Pauza
  17. Miroslav Petříček
  18. Zdeněk Pinc
  19. Viktor Pivovarov
  20. Jan Sokol
  21. Elisabeth Ströckerová
  22. Pavel Tichý
  23. Petr Vopěnka
  24. Různí přednášející

Původní kazety byly digitalizovány v rámci projektu KOVF na Pedagogické fakultě UK.