Miroslav Petříček - Dekonstrukce a hranice (1)

Pozvánka k poslechu: Cítili jste se někdy před moderním obrazem naprosto dezorientováni, jako by se hroutily všechny vaše naučené kategorie? Tato přednáška vás provede momenty, kdy se skrze estetický šok dotýkáte radikální hranice, která nevytrhuje z reality, ale naopak vrací k bezprostřednímu prožitku existence zbavené naučených šablon. Zjistíte, že tam, kde končí naše schopnost věci pojmenovat a ovládnout, začíná prostor pro skutečné setkání s neznámem.

Anotace: Přednáška rozvíjí fenomenologickou analýzu hranice, kterou dekonstrukce nechápe jako statickou čáru, ale jako herakleitovský „blesk“ – prapůvodní artikulaci, v jejímž světle jsoucna teprve vyvstávají z bezmezna. Petříček ostře rozlišuje mezi hranicí reprezentovatelnou, která ustavuje systém vztahů (vnitřek a vnějšek), a hranicí radikální, jež je nemyslitelným předpokladem (unfordenklich) myšlení, tedy „minulostí, která nikdy nebyla přítomná“. Tato radikální jinakost se vzpírá reprezentaci a může být pouze prezentována, což autor demonstruje na estetice vznešeného v díle Barnetta Newmana (obraz Jericho), kde mírné vychýlení vertikálního pruhu z matematického středu slouží jako stopa narušující kompozici a konfrontující diváka s nepojmovým prožitkem vlastní existence.

Přednáška byla proslovena 2. 3. 1993 na Filosofické fakultě UK v rámci cyklu Dekonstrukce a hranice (DAH 1).