Miroslav Pauza . Od bolzanovské logiky k herbartovské ontologii: Problémové kapitoly z terminologie realismu (Benno Kerry, J. S. Mill a J. F. Herbart)

Pozvánka k poslechu: Napadlo vás někdy, že vaše mysl funguje jako bitevní pole, kde spolu neustále zápasí různé myšlenky a pocity? Tato přednáška vám ukáže, že to, co dnes považujeme za psychologii, má kořeny v hlubokých filosofických sporech o podstatu reality. Mluvčí na barvitém příkladu návštěvy zubaře vysvětluje tzv. „mechaniku představ": jak se nepříjemné vzpomínky, které se snažíme vytěsnit, neustále derou zpět do našeho vědomí a narušují naši vnitřní rovnováhu. Dozvíte se, proč staří učenci vnímali lidský život jako neustálou oscilaci kolem „nulové úrovně" a jak se z těchto abstraktních úvah o logice a boji představ zrodilo moderní chápání lidské psychiky i vědy o společnosti.

Anotace: Syntéza logiky a psychologie na přelomu 19. a 20. století představuje v rámci středoevropského prostoru unikátní pokus o překonání rozporu mezi objektivními logickými strukturami a procesy individuálního vědomí. Přednáška se zaměřuje na postavu Benno Kerryho, který v časopise Vierteljahrsschrift für wissenschaftliche Philosophie rozvíjel syntézu bolzanovského antipsychologismu s metodami deskriptivní psychologie, čímž propojil Bolzana s moderní matematikou (Cantor, Frege, Russell).

Výklad kriticky analyzuje intelektuální trajektorii od striktní bolzanovské logiky k ontologickému realismu. Stěžejním bodem je komparace Millova pojetí axiomů jako zevšeobecněné zkušenosti – s akcentem na Millův myšlenkový posun z roku 1865 k uznání „jáství" jako sjednocujícího principu – a herbartovské koncepce „reálů". Mluvčí reflektuje Masarykův „intuitivní realismus", ovšem s analytickým odstupem jej označuje za popularizující derivát brentanismu, postrádající rigoróznost Husserla či Twardowského. Závěr rehabilituje Herbartovu mechaniku představ a jeho pojetí „vztahovosti", jež tvoří ontologický fundament moderního strukturalismu.

Přednáška byla proslovena 18. 11. 1992 pravděpodobně na Filosofické fakultě UK v rámci cyklu Dějiny české filosofie (DČF 4).