Pedagogic...

Katedra občanské výchovy a filozofie

Vzdělání

Společnost

Kurzy

Filosofie

Miroslav Pauza -     Koncepce tvaru (Gestalt) v myšlení Christiana von Ehrenfelse: Od psychologie vnímání k noetické reflexi a kosmologickému zápasu mezi Bohem a chaosem

Modré pondělky - filosofické přednášky v devadesátých let

Unikátní sbírka přednášek z filosofických kurzů Univerzity Karlovy, pořízených na magnetofonové kazety v devadesátých letech. Uslyšíte Jana Sokola o náboženství a etice, Miroslava Pauzu o dějinách české filosofie, Miroslava Petříčka o dekonstrukci, Stanislava Komárka i další osobnosti tehdejší akademické scény. Témata sahají od antické filosofie přes fenomenologii až po kulturní studia a logiku. Nahrávky zachycují atmosféru doby, kdy se na českých univerzitách po čtyřiceti letech znovu otevřeně diskutovalo o idejích, které byly předtím tabu. Původní kazety byly digitalizovány v rámci projektu KOVF na Pedagogické fakultě UK.

Pozvánka k poslechu: Napadlo vás někdy, že vidět letícího orla nebo vnímat melodii vyžaduje mnohem větší vnitřní práci, než si uvědomujeme? Tato přednáška vám na příkladech posunu ručiček na hodinách či barvitosti impresionistických obrazů odhalí, že naše mysl není jen pasivním zrcadlem světa, ale tvůrčí silou, která musí vynaložit značnou energii, aby z chaosu vjemů vykřesala řád. Poslechněte si, jak se z pouhého „amorfního dění" skrze naše vnitřní úsilí rodí tvary, které dávají světu smysl a tvář. Anotace: Přednáška Miroslava Pauzy představuje analýzu Ehrenfelsovy koncepce tvaru, kterou interpretuje jako klíčový svorník mezi psychologií vnímání a metafyzikou, s přímým vlivem na genezi českého strukturalismu. Autor dekonstruuje Ehrenfelsovu hierarchii prožitku: od elementárního podloží (sukcese tónů či izolované počitky) k fundujícímu komplexu (obohacenému retencí a fantazií) až k samotné tvarové kvalitě, která vyvstává jako tvarové nadloží. Noetickým jádrem výkladu je vymezení vůči Ernstu Machovi; zatímco pro Macha je tvar bezprostředním počitkem, pro Ehrenfelse je výsledkem specifického psychického úsilí a „reflexe reflexe“. Ačkoliv Pauza nachází paralelu s Kantovou produktivní obrazivostí, zdůrazňuje, že Ehrenfels striktně odmítá apriorismus – tvar je pro něj faktem prožitku, nikoliv vrozenou kategorií. Tato psychologická aktivita je v přednášce nahlížena jako mikrokosmická analogie Ehrenfelsovy kosmologie. V ní je proces tvarování interpretován jako tvůrčí akt Božího principu, který na podnět náhody provádí „výpad do chaotična”. Tento zápas s odporem chaosu, provázený „nepředvídatelnou bolestí", transformuje amorfní dění v řád, čímž dává lidskému vnímání hluboký existenciální rozměr aktivní spoluúčasti na strukturování smysluplného světa. Přednáška byla proslovena 6. 5. 1993 ve Filosofickém ústavu AV ČR.

Pozvánka k poslechu: Napadlo vás někdy, že vidět letícího orla nebo vnímat melodii vyžaduje mnohem větší vnitřní práci, než si uvědomujeme? Tato přednáška vám na příkladech posunu ručiček na hodinách či barvitosti impresionistických obrazů odhalí, že naše mysl není jen pasivním zrcadlem světa, ale tvůrčí silou, která musí vynaložit značnou energii, aby z chaosu vjemů vykřesala řád. Poslechněte si, jak se z pouhého „amorfního dění" skrze naše vnitřní úsilí rodí tvary, které dávají světu smysl a tvář.Anotace: Přednáška Miroslava Pauzy představuje analýzu Ehrenfelsovy koncepce tvaru, kterou interpretuje jako klíčový svorník mezi psychologií vnímání a metafyzikou, s přímým vlivem na genezi českého strukturalismu. Autor dekonstruuje Ehrenfelsovu hierarchii prožitku: od elementárního podloží (sukcese tónů či izolované počitky) k fundujícímu komplexu (obohacenému retencí a fantazií) až k samotné tvarové kvalitě, která vyvstává jako tvarové nadloží. Noetickým jádrem výkladu je vymezení vůči Ernstu Machovi; zatímco pro Macha je tvar bezprostředním počitkem, pro Ehrenfelse je výsledkem specifického psychického úsilí a „reflexe reflexe“. Ačkoliv Pauza nachází paralelu s Kantovou produktivní obrazivostí, zdůrazňuje, že Ehrenfels striktně odmítá apriorismus – tvar je pro něj faktem prožitku, nikoliv vrozenou kategorií. Tato psychologická aktivita je v přednášce nahlížena jako mikrokosmická analogie Ehrenfelsovy kosmologie. V ní je proces tvarování interpretován jako tvůrčí akt Božího principu, který na podnět náhody provádí „výpad do chaotična”. Tento zápas s odporem chaosu, provázený „nepředvídatelnou bolestí", transformuje amorfní dění v řád, čímž dává lidskému vnímání hluboký existenciální rozměr aktivní spoluúčasti na strukturování smysluplného světa.Přednáška byla proslovena 6. 5. 1993 ve Filosofickém ústavu AV ČR v rámci cyklu Dějiny české filosofie (23).

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Miroslav Pauza - Koncepce tvaru (Gestalt) v myšlení Christiana von Ehrenfelse: Od psychologie vnímání k noetické reflexi a kosmologickému zápasu mezi Bohem a chaosem

Poslechněte si podcast