Miroslav Pauza - Fenomén strukturálního myšlení: od ontologických základů k sociologické aplikaci (vymezení struktury proti systému a interpretace české verze strukturalismu) - DČF 24/1

Pozvánka k poslechu: Přednáška ukazuje člověka nikoliv jako pasivní objekt v „systému", ale jako aktivní funkční prvek ve „struktuře". Namísto mechanické poslušnosti nabízí vhled do odpovědnosti za celek, kde každé individuální jednání (funkce) spoluvytváří identitu všech ostatních. Dokumentuje nejen specifickou fázi recepce strukturalismu v posttotalitním Česku, ale skrze koncepty synchronní a diachronní analýzy nabízí nadčasové otázky o limitech vědecké racionality při setkání s hloubkou lidského prožitku.

Anotace: automobil značky Moskvič je systém, neboť může (s rizikem) fungovat i bez brzd či světel, protože jeho části jsou samostatné substance. Naproti tomu živý organismus či špičkové fotbalové mužstvo jsou struktury, kde absence jediné funkční vazby (kázně, solidarity, souhry) destruuje celek. Pauza sleduje tuto linii od Herbartovy teleologie přes pražskou lingvistickou školu (Jakobson, Trubeckoj) až k Mukařovského pojetí strukturalismu jako „noetického stanoviska".

Přednáška byla proslovena v roce 1993 na akademické půdě v Praze nebo v Olomouci.