Miroslav Pauza - Bolzanova logika a polemika s Exnerem o povaze objektivity a ontologickém statusu pravdy.

Pozvánka k poslechu: Představte si strom, na kterém roste přesně 101 jablek. Pokud tato jablka nikdy nikdo nespočítá a nikdo o nich neví, je přesto věta „tento strom nese 101 jablek" pravdivá? Bernard Bolzano říká, že ano – pravda totiž nezávisí na naší hlavě, ale existuje sama o sobě v objektivním světě logiky. Tato přednáška vám ukáže, jak se v 19. století v Praze zrodila myšlenka, že pravda je tu dříve než my sami.

Anotace: Přednáška Miroslava Pauzy analyzuje Bolzanovo pojetí „entit o sobě" (vět a pravd) skrze prizma jeho korespondence s pražským profesorem Franzem Exnerem z let 1833–1834. Mluvčí osvětluje Bolzanovu návaznost na Leibnizovo rozlišení pravd nutných a faktických, přičemž zdůrazňuje, že pro Bolzana (shodně s Leibnizem) jsou nutné pravdy situovány v Božím rozumu nezávisle na Boží vůli. Klíčovým bodem je rozbor sporu s Exnerem, který jakožto herbartovec odmítá Bolzanův „logický realismus" a pokouší se entity o sobě redukovat na pouhé abstrakce psychologických procesů. Pauza na příkladu čísla 2 (reprezentovaného jako „odmocnina ze 4" versus „nejmenší číslo dělitelné dvěma") demonstruje Bolzanův rozdíl mezi obsahem a předmětem představy. Významná část přednášky je věnována srovnání s Husserlovým pojmem noema; mluvčí zde však nabádá k metodologické opatrnosti a upozorňuje na propastný časový odstup mezi Bolzanovým Vědoslovím (1837) a Husserlovými Ideami (1913/1914).

Přednáška byla proslovena 12. 11. 1992 patrně ve Filosofickém ústavu AV ČR nebo na Filosofické fakultě UK v rámci cyklu Dějiny české filosofie (DČF 3).