Miroslav Pauza - Bernard Bolzano a základy logického realismu: Analýza Bolzanova „Vědosloví" a přechod od rakouského realismu k moderní logice a fenomenologii (29. 10. 1992)

Pozvánka k poslechu: Existuje pravda i tehdy, když o ní nikdo neví a nikdo na ni nemyslí? Bolzanův logický realismus vás přesvědčí, že počet zrn písku na Sahaře nebo zapomenutá rezavá lopata v Patagonii jsou objektivní skutečnosti, které nepotřebují lidského pozorovatele, aby zůstaly pravdivé. Tato přednáška vám ukáže, že filosofie může dosahovat stejné exaktnosti jako matematika a že náš svět stojí na pevných základech, které jsou nezávislé na našich subjektivních názorech.

Anotace : Přednáška Miroslava Pauzy definuje strategický význam Bernarda Bolzana (1781–1848) jako iniciátora přechodu od rakouského realismu k moderní logice, jenž skrze metodu dvojí abstrakce – od slovního výrazu i od myšlenkového aktu – nahradil kantovský subjektivismus analýzou objektivních struktur pravdy. Autor vykládá pětidílnou strukturu Vědosloví (fundamentální a elementární nauka, nauka o poznání, heuristika a vlastní vědosloví) a rozvíjí tezi o „logickém hyperobjektivismu", v němž „pravdy o sobě" tvoří autonomní systém nezávislý na lidské mysli. Ačkoliv Bolzano zásadně ovlivnil Brentana a Husserla v očištění logiky od psychologismu, mluvčí upozorňuje, že Bolzano na rozdíl od nich subjektivní stránku myšlení neodmítal, nýbrž ji v rámci teorie „danosti" ( es gibt ) organicky podřídil objektivnímu logickému řádu. Toto hledání absolutně jistých bodů v rámci univerzální matéze ( mathesis universalis ) nabízí i laikovi fundamentální oporu pro srozumitelnost světa, v němž poznání není jen lidským skutkem, ale odkrýváním věčných souvislostí mezi důvody a důsledky.