Obrázek epizody Jiří Fiala - Wittgenstein: analýza problému privátního jazyka, vztahu logiky a matematiky a recepce Wittgensteinova díla v kontextu mezí vyjádřitelnosti

Jiří Fiala - Wittgenstein: analýza problému privátního jazyka, vztahu logiky a matematiky a recepce Wittgensteinova díla v kontextu mezí vyjádřitelnosti

Obrázek epizody Jiří Fiala - Wittgenstein: analýza problému privátního jazyka, vztahu logiky a matematiky a recepce Wittgensteinova díla v kontextu mezí vyjádřitelnosti

Poslechněte si podcast

24. 8. 2026

1 hod 33 min

Pozvánka k poslechu: může mlčení říct víc než tisíc slov? Proč se syn ocelářského magnáta rozhodl učit děti v zapadlé vesnici a žít v askezi? Jiří Fiala vás provede barvitým životem Ludwiga Wittgensteina. Uslyšíte příběh o hledání dokonalého jazyka, který se nakonec rozplynul v tichu. Dozvíte se o nápisu „Willkommen Wittgenstein Kinder" na tabuli u vjezdu do horské vesnice a jak tento detail ilustruje hloubku Wittgensteinova zápasu o jednoduchost. Přijměte pozvání k záznamu, který odhaluje, že ta nejdůležitější pravda o našem světě je často ta, kterou nelze vyslovit, ale která se nám přesto neustále ukazuje.

Odborná anotace: t ato přednáška analyzuje Wittgensteinovu filosofii se zaměřením na ontologické limity formálních systémů. Jiří Fiala dekonstruuje mýtus o Traktátu jako manifestu logického atomismu (kritika Carnapovy interpretace) a namísto toho jej interpretuje jako reflexi hranic vyjádřitelnosti. Klíčovým přínosem je Fialova práce s textovými konkordancemi a rozbor „nekonečného regresu" v logice, který ilustruje na Gödelově větě o neúplnosti. Fiala do diskuse vnáší opomíjený temporální aspekt, kdy logickou syntax definuje jako atemporální konstrukci, která se hroutí při pokusu o zachycení temporální podstaty významu. Analýza vrcholí metaforou „žebříku", který musí být po výstupu odhozen, čímž Fiala fixuje Wittgensteinovo dílo jako nástroj k dosažení jasnosti, nikoliv jako doktrínu.

Přednáška byla proslovena 30. dubna 1991 na Universitě Karlově.

Popis podcastu

Unikátní sbírka přednášek z filosofických kurzů Univerzity Karlovy, pořízených na magnetofonové kazety v devadesátých letech. Uslyšíte Jana Sokola o náboženství a etice, Miroslava Pauzu o dějinách české filosofie, Miroslava Petříčka o dekonstrukci, Stanislava Komárka i další osobnosti tehdejší akademické scény. Témata sahají od antické filosofie přes fenomenologii až po kulturní studia a logiku. Nahrávky zachycují atmosféru doby, kdy se na českých univerzitách po čtyřiceti letech znovu otevřeně diskutovalo o idejích, které byly předtím tabu.

Přednášky jsou rozdělené do sezón podle přednášejících v abecedním pořadí:

  1. Václav Bělohradský
  2. Jiří Bílý
  3. Václav Břicháček
  4. Vladislav Dudák
  5. Jiří Fiala
  6. Jaroslav Flégr
  7. Pavel Garvin
  8. Ivan M. Havel
  9. Aleš Havlíček
  10. Václav Hubinger
  11. Stanislav Komárek
  12. Zdeněk Kratochvíl
  13. Jaroslav Krejčí
  14. Martin Matuštík
  15. Martin Palouš
  16. Miroslav Pauza
  17. Miroslav Petříček
  18. Zdeněk Pinc
  19. Viktor Pivovarov
  20. Jan Sokol
  21. Elisabeth Ströckerová
  22. Pavel Tichý
  23. Petr Vopěnka
  24. Různí přednášející

Původní kazety byly digitalizovány v rámci projektu KOVF na Pedagogické fakultě UK.