Pedagogic...

Katedra občanské výchovy a filozofie

Vzdělání

Společnost

Kurzy

Filosofie

Jan Sokol - Vědění a věda. Od mínění k vědění: povaha poznání a role vědy

Modré pondělky - filosofické přednášky z devadesátých let

Unikátní sbírka přednášek z filosofických kurzů Univerzity Karlovy, pořízených na magnetofonové kazety v devadesátých letech. Uslyšíte Jana Sokola o náboženství a etice, Miroslava Pauzu o dějinách české filosofie, Miroslava Petříčka o dekonstrukci, Stanislava Komárka i další osobnosti tehdejší akademické scény. Témata sahají od antické filosofie přes fenomenologii až po kulturní studia a logiku. Nahrávky zachycují atmosféru doby, kdy se na českých univerzitách po čtyřiceti letech znovu otevřeně diskutovalo o idejích, které byly předtím tabu. Původní kazety byly digitalizovány v rámci projektu KOVF na Pedagogické fakultě UK.

Pozvánka k poslechu: Můžete se vždy spolehnout na to, co vidíte na vlastní oči? Tato přednáška poukazuje na rozdíl mezi tím, co si jen myslíme, a tím, co skutečně víme. Zjistíte, proč naše smysly někdy selhávají, a jak se pomocí kritického myšlení můžeme dobrat pravdy. Odhalíte také, jak moderní věda používá své „ďábelské“ statistické metody, aby předpovídala lidské chování a ovlivňovala svět.Anotace: Přednáška se věnuje filosofickému rozlišení mezi pouhým míněním (doxa) a skutečným věděním (epistémé). Ukazuje, že přechod od jednoho k druhému vyžaduje systematickou kritickou metodu. Mluvčí objasňuje, že omyl nevzniká v samotných smyslech, ale v naší chybné, zkratové interpretaci smyslových dat. Proces ověřování, srovnávání vjemů a rozumové úvahy je přirovnán k práci detektiva, který musí svou teorii prokázat proti aktivnímu odporu pachatele, podobně jako inženýr obhajuje konstrukci mostu proti odporu gravitace. Stěžejním přínosem přednášky je pak analýza vývoje vědy jako nejmocnějšího vyjádření této metody, která odhaluje zásadní posun: od antické vědy, usilující o absolutní, rozumové poznání „konstrukčního plánu“ světa, k novověké vědě. Ta dosahuje obrovské prediktivní a praktické moci za cenu radikálního ústupku – zříká se nároku na hluboké porozumění příčinám a podstatě skutečnosti ve prospěch statistické matematizace, která dokáže jevy předvídat, aniž by jim musela „vůbec rozumět“. Přesné datum ani místo konání přednášky záznamy neuvádějí.

Pozvánka k poslechu: Můžete se vždy spolehnout na to, co vidíte na vlastní oči? Tato přednáška poukazuje na rozdíl mezi tím, co si jen myslíme, a tím, co skutečně víme. Zjistíte, proč naše smysly někdy selhávají, a jak se pomocí kritického myšlení můžeme dobrat pravdy. Odhalíte také, jak moderní věda používá své „ďábelské“ statistické metody, aby předpovídala lidské chování a ovlivňovala svět.Anotace: Přednáška se věnuje filosofickému rozlišení mezi pouhým míněním (doxa) a skutečným věděním (epistémé). Ukazuje, že přechod od jednoho k druhému vyžaduje systematickou kritickou metodu. Mluvčí objasňuje, že omyl nevzniká v samotných smyslech, ale v naší chybné, zkratové interpretaci smyslových dat. Proces ověřování, srovnávání vjemů a rozumové úvahy je přirovnán k práci detektiva, který musí svou teorii prokázat proti aktivnímu odporu pachatele, podobně jako inženýr obhajuje konstrukci mostu proti odporu gravitace. Stěžejním přínosem přednášky je pak analýza vývoje vědy jako nejmocnějšího vyjádření této metody, která odhaluje zásadní posun: od antické vědy, usilující o absolutní, rozumové poznání „konstrukčního plánu“ světa, k novověké vědě. Ta dosahuje obrovské prediktivní a praktické moci za cenu radikálního ústupku – zříká se nároku na hluboké porozumění příčinám a podstatě skutečnosti ve prospěch statistické matematizace, která dokáže jevy předvídat, aniž by jim musela „vůbec rozumět“.Přednáška byla proslovena v rámci cyklu věnovanému vývoji novověké vědy. Přesné datum ani místo konání záznamy neuvádějí.

Aplikace Youradio Talk

Jan Sokol - Vědění a věda. Od mínění k vědění: povaha poznání a role vědy

Poslechněte si podcast